České oči nad Bagrámem
Nedělní sebevražedný útok na české vojáky zachytil průzkumný dron. Armáda chce bezpilotní stroje využívat víc.
Prakticky okamžitě poté, co došlo k sebevražednému útoku na hlídku českých vojáků v Afghánistánu, začala armáda analyzovat záběry, které nad místem pořídil průzkumný dron. Čeští vojáci ze základny vypouštějí bezpilotní stroje ScanEagle, se kterými už nad oblastí nalétali přes dva tisíce hodin.
„Bezpilotní prostředky se využívají ve vytipovaných prostorech se zvýšenou možností útoku. Používají se vždy při sesednutí vojáků z vozidel,“potvrdil Jindřich Plescher z Generálního štábu Armády ČR.
Vyšetřovatelé tak dostali možnost zkoumat zvukové i obrazové materiály přímo z místa útoku. Díky bezpilotním strojům by měli mít velitelé neustále přehled o tom, co se kolem jednotky děje.
Monitoring z výšky by měl odhalit, když se někdo v okolí hlídkujících vojáků začne chovat zvláštně – například, když se místní obyvatelé začnou vzdalovat od někoho, kdo mezi ně náhle přišel. Při nedělní tragické události se však podle zatím dostupných informací objevil pouze jediný člověk a ten okamžitě zaútočil.
Armáda chce ale ochranu vojáků zajistit více. Už příští rok rozšíří své schopnosti o další průzkumné bezpilotní stroje ScanEagle.
Další sada těchto strojů vyjde řádově na 200 milionů korun. Po roce 2021 pak chce armáda nově do výzbroje pořídit i taktické bezpilotní stroje schopné nést výzbroj nebo prostředky pro elektronický boj. Do roku 2025 pak chce investovat až miliardu korun. A kamer se patrně také dočkají přímo jednotliví vojáci na patrole. Ačkoliv neoficiálně už během hlídek někteří různá záznamová zařízení používají.
„Armáda počítá s pořízením záznamových zařízení. Například nově pořizované balistické přilby již mají schopnost instalace takovýchto zařízení,“říká Jindřich Plescher z Generálního štábu. Zda půjde o kamery na přilbách nebo jinde na výzbroji a o jaký typ, zatím velení armády nespecifikovalo s tím, že jde o citlivé informace.
Drony ve službě
Bezpilotní stroj ScanEagle americké výroby byl původně navržen pro civilní účely pro lokalizaci mořských živočichů. Díky nízké hmotnosti okolo 20 kilogramů včetně dostatečného množství paliva, celkové délce 1,37 metru a rozpětí křídel 3,11 metru je schopný se udržet ve vzduchu průměrně 20 hodin.
Letoun se pohybuje rychlostí 90 až 110 km/h a v ideálních okolních podmínkách je schopen vystoupat až do výšky 5 500 metrů a vzdálit se od řídícího centra na více než 100 kilometrů.
Nejdůležitější část letounu tvoří kamera uzpůsobená pro denní i noční provoz a řídící jednotka, díky které je stroj schopen záběry předávat v reálném čase. Pro strategické vojenské účely byl ScanEagle poprvé použit v roce 2005 v Iráku.
Čeští vojáci používali od roku 2009 v Afghánistánu pouze izraelské malé průzkumné bezpilotní letouny RQ-11 Raven. Pak dostali od USA vyspělejší a výkonnější stroje ScanEagle. Zatímco Raven vydrží ve vzduchu maximálně 80 minut a startuje se vyhozením z ruky, bezpilotní ScanEagle startuje ze speciálního katapultu a také přistání se spíše podobá chycení mouchy do pavučiny. Operátor totiž navede v letu stroj ke speciálnímu záchytnému lanu, o který se zastaví a zůstane na něm viset.
Mléčné velryby
Nad Bagrámem pak střeží také dvě speciální průzkumné „vzducholodě“, které permanentně pozorují prostor kolem základny z výšky. Heliem naplněné balóny takzvaného systému PSS-T vypouštěné na laně do potřebné výšky nesou v podvěsu zařízení s vysoce citlivými kamerami včetně termovize a jsou schopny sledovat detailně pohyb na velmi velkou vzdálenost.
Americká armáda systém prakticky na všech základnách v Afghánistánu, kde působí, používá už deset let a postupně jej vylepšuje.
Američtí velitelé tyto vzducholodě „milují“, protože zajišťují relativně velmi jednoduše nepřetržitý dohled nad důležitými místy a pomáhají odhalit pohyb teroristů včetně toho, když připravují nálože na cestách.
Operátoři jsou díky nim na dálku schopni dokonale propátrat například okolní kopce, které obklopují základnu v Kábulu a odkud ozbrojenci ostřelují základnu raketami.
Pro Tálibán i další islamistické skupiny se siluety bílých vznášejících se obrů nad městy staly postrachem a obloukem se už jejich dosahu vyhýbají.
V tradiční baště Tálibánu – jihoafghánské provincii Hílmand – jim kvůli tvaru a barvě místní přezdívají „mléčné velryby“.
Důkazem toho, že je nemají ozbrojenci v oblibě, mohou být desítky drobných děr po kulkách v plášti balónu, které technici objeví takřka pokaždé, když balóny stahují kvůli údržbě nebo před bouří.