Má nová játra. Z borůvek ji napadla tasemnice liščí

OPAVA Vendula Černá z Opavy dříve sbírala v lesích Jeseníků borůvky. Teď už to nedělá a nedovolí to ani svým dětem ve věku dva a osm let. Snaží se je tak chránit před tasemnicí liščí. Zákeřný parazit ji totiž málem připravil o život.

„Celých 35 let jsem byla zdravá. Před Vánocemi jsem si nahmatala bouli pod žebry a teď jsem deset týdnů po transplantaci jater,“líčí žena.

Když jí lékaři vyšetřili ultrazvukem játra, mysleli, že má nádor. Pacientce to ale nesdělili. A následná vyšetření ukázala, že se zmýlili. Játra zničila tasemnice liščí. A to z devadesáti procent, takže žena by bez transplantace nového orgánu nepřežila.

Pacientů s tasemnicí liščí je v Česku málo – asi jen tři desítky – z toho třetina v Moravskoslezském kraji. Pět jich eviduje infekční klinika Fakultní nemocnice Ostrava, čtyři infekční oddělení Slezské nemocnice Opava.

Onemocnění zvané alveolární echinokokóza, které člověku způsobuje měchožil bublinatý, je v našich podmínkách tak vzácné, že ještě na konci minulého století lékaři soudili, že jde pouze o import z ciziny. Dnes vědí, že nákaza od tasemnice liščí hrozí i doma a před nebezpečnou nemocí varují. Dlouhá léta se totiž nijak neprojevuje a bez léčby končí smrtí.

Tasemnice, která v dospělosti měří jeden až čtyři milimetry, se v lidském těle dostane krví do jater. Tam se usadí a začne dělat dutinku, která se postupně zvětšuje. V orgánech mezihostitele, nejčastěji v játrech, vytváří mnohočetné cysty, jejichž růst připomíná nádorové bujení. Proto často dochází k prvotní chybné diagnóze.

Pomalá likvidace jater

Primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel netají, že podezření

„Před Vánoci jsem si nahmatala bouli pod žebry a teď jsem deset týdnů po transplantaci jater.“Vendula Černá

na nádor měli lékaři u všech čtyř pacientů, kteří skončili v péči jeho týmu s alveolární echinokokózou. Podle něj je navíc jisté, že v populaci jsou další desítky nakažených, kteří to o sobě nevědí. Lékaři totiž zpočátku nemají šanci parazita v těle člověka odhalit.

„Tasemnice likviduje lidská játra velmi pomalu, pět až patnáct let. Pacient nemá žádné příznaky. Ani na ultrazvuku není nemoc v počátcích patrná. Dutiny vytvořené parazitem totiž vypadají jako malé cysty, které mohou být v játrech od narození. Přítomnost tasemnice prokáže jen sérologický test,“vysvětluje primář. „Ačkoli jde o infekční nemoc, tak se chová jako nádor, je nebezpečná jako nádor a od nádoru se zpočátku nedá odlišit,“dodává Kümpel.

Parazit se do lidského těla dostává hlavně při pojídání nemytých lesních plodů. Nemocná liška totiž vylučuje velké množství vajíček tasemnice v trusu, který zaschne. Vítr pak vajíčka roznese po okolí a mohou se usadit na lesním ovoci.

„Nechceme lidi odrazovat od sběru borůvek či lesních jahod. Tasemnice liščí se totiž může přenášet i vodou v potocích a vzácně ji mohou šířit i psi a kočky. U domácích mazlíčků je ale prevencí odčervovací tableta. Lidem proto doporučujeme sklízet ty lesní plody, které rostou výš nad zemí, dobře je před konzumací omýt a nejlépe tepelně zpracovat,“dodal primář Kümpel.

Léčba nemoci je obvykle celoživotní. Pacienti užívají protiparazitární lék, který se dováží z ciziny na zvláštní předpis. „Problém je, že v Česku není v současnosti registrovaný ani jeden vhodný lék. Naši pacienti dostávají albendazol. V každé krabičce je však jen jedna tableta a například paní Černá musí užívat dvě denně, takže z lékárny si vždy odváží ohromný balík,“líčí Kümpel.

Podotkl, že se zkusili řídit doporučením z odborné literatury a dvěma pacientům po mnoha letech léčbu albendazolem přerušili. Jenže nemoc se jim vrátila.