Čína už má svého Velkého bratra
Společnost pod dozorem: stamiliony kamer a skenery obličejů
PEKING V Číně dnes dohlíží na pořádek (a chování občanů) přes 200 milionů kamer – už teď je to daleko nejvíc na světě. A do roku 2020 jich má podle plánů přibýt dalších 400 milionů.
Celý systém je napojen na databázi občanských průkazů. Díky tomu mohou úřady pomocí technologie na rozpoznávání obličejů sledovat konkrétní osoby, případně je téměř okamžitě identifikovat. Už nyní údajně lze vypátrat pohyb sledované osoby až týden nazpět. Je možné hravě zjistit, s kým se dotyčný setkává, jaké auto řídí, systém dokonce umí spojit jednotlivce s jeho rodinou, kolegy a přáteli.
Současná čínská realita překonává i ty nejsmělejší představy George Orwella o Velkém bratrovi. Slavný spisovatel a kritik totalitních společností by zíral, co všechno se z jeho vizí naplnilo.
A co všechno v nejlidnatější zemi světa teprve přijde.
Nové digitální technologie, které se rozmáhají nevídaným tempem, vedle zjevného pozitivního vlivu pomáhají v říši středu budovat jakousi novou vyšší totalitu, totalitu 2.0, v níž každý a všechno má být prakticky neustále pod kontrolou.
Čína tomuto vývoji jednoznačně udává směr. Pod všudypřítomným sloganem o stabilitě společnosti především. A stabilita – jak tvrdí mocná vládnoucí strana – to je především kontrola.
Velký bratr se dívá, neproklouzne ani myš!
Loni se efektivitu čínské sledovací chobotnice rozhodl na vlastní kůži otestovat reportér BBC John Sudworth. Před vševidoucím „digitálním okem“ve čtyřmilionovém městě Kuej-jang (metropole provincie Kuej-čou) se dokázal schovávat necelých sedm minut. Sotva začal, už ho měli. Jakmile jej chytré kamery zachytily a identifikovaly, byl reportér Sudworth bleskurychle obklíčen a zadržen policisty.
Jeho štěstí, že šlo jen o nevinný experiment s vědomím místních úřadů.
Současná Čína vlastně převrátila představy svobodného světa o vlivu technologií na lidské životy naruby. Ty místo větší porce svobody a propojení se světem přinášejí Číňanům kontrolu.
Cílem je mít díky propojeným kamerovým systémům úplný přehled o pohybu osob, včetně cizinců.
Do nepříliš vzdálené budoucnosti Čína navíc plánuje nasazení umělé inteligence, která by dokázala předvídat zločiny případně společenské hrozby tak, jak to známe třeba ze sci-fi filmu Minority Report.
Testy na Ujgurech
Vizi kontroly nepohodlných lidí v dystopické budoucnosti nedávno nastínil Jack Ma, zakladatel čínského internetového konzorcia Alibaba Group: „Politický a právní systém budoucnosti je neodlučitelný od internetu, od velkých dat. Špatné živly nebudou moci ani vyjít na náměstí,“řekl. Jeho společnost pracuje na konceptu „safe cities“(bezpečných měst), který je založen na online sběru a vyhodnocování obřích dat z všudypřítomných kamerových systémů.
Náznak toho, jak bude v nedaleké budoucnosti vypadat čínský nový řád, můžeme už dnes spatřit v ujgurské provincii Sin-ťiang, která slouží jako jakási laboratoř nové digitální totality.
Kontrola a šikanování místních muslimů, kteří se v nedávné minulosti bouřili proti nadvládě Pekingu, je tam na denním pořádku. Ulice měst křižují policejní hlídky, které ze svých mobilů kontrolují náhodné kolemjdoucí skenerem obličejů, v odlehlých koutech vše ostřížím zrakem sledují supermoderní kamerové systémy. Stovky přistižených při nejrůznějších „nepravostech“pak mizí v převýchovných táborech.
„Okamžitě třeba vědí, když vám zavolá někdo ze zahraničí,“stěžoval si reportérce serveru Buzzfeed jeden z obyvatel města Kášgaru.
Peking opakovaně tvrdí, že podobná opatření jsou nezbytná kvůli zajištění bezpečnosti a ochraně před teroristickými útoky.
Budiž. Je ale také pravda, že tyto nástroje se dají použít stejně dobře proti teroristům a kriminálníkům jako proti disidentům.
Většina Číňanů to neřeší
Na to režim odpovídá, že technologie se nemusí obávat nikdo, kdo neporušuje zákon.
Proti slídivým technologiím se v Číně bouří prakticky zase jen odpůrci režimu, přičemž těch viditelných není tolik. Drtivé většině Číňanů všudypřítomné kamery nijak zvlášť nevadí nebo je neřeší. „Rozvoji aplikací s umělou inteligencí v Číně prospívá nejen to, že mají podporu vlády, ale také to, že společnost má daleko nižší očekávání, pokud jde o soukromí,“vysvětloval generální manažer konzultační firmy Rudá pagoda Andy Mok.
Fakta jsou následující: Čína nyní vydává na vnitřní bezpečnost víc, než na bezpečnost vnější, tedy na armádu. Buduje nejrozsáhlejší sledovací síť na světě.
Byť se její představitelé zaklínají bezpečnostními důvody, je evidentní, že se čínská vláda v první řadě snaží co nejvíce utužit kontrolu nad vlastními občany. K tomu má ostatně sloužit i další bizarní opatření, takzvaný systém sociálních kreditů, plán, na základě kterého bude hodnocena „důvěryhodnost“každého Číňana. I informace sesbírané z kamer mají být jeho součástí.