Vědci zjistili, proč máme večer hlad
Zdraví
Večer nás přepadá hlad, protože se zvyšuje produkce hormonu, který stimuluje chuť k jídlu. Večer je obtížné vzdát se nějakého toho sousta navíc, odolat pokušení dát si tabulku čokolády. Svou roli zde hraje to, že většina z nás se teprve večer dokáže posadit v klidu ke stolu a věnovat jídlu náležitý čas. Nyní však vědci zjistili, že těžko ovladatelný večerní hlad závisí, alespoň částečně, na tom, jak se během dne mění koncentrace hormonů, které signalizují hlad.
Studie zveřejněná na stránkách International Journal of Obesity ukazuje, že později odpoledne se vylučuje méně hormonů, které nám pomáhají, abychom to s jídlem nepřeháněli. Naopak hladina hormonů, které v nás vyvolávají touhu po jídle, s nástupem večera stoupá.
Jen málo utěšující zprávu přináší výzkum realizovaný na malé skupině dobrovolníků trpících obezitou či nadváhou, z nichž polovina trpěla poruchou záchvatovitého přejídání a druhá polovina tuto poruchu neměla.
Psychiatrička Susan Carnellová z Univerzity Johnse Hopkinse se snažila zjistit, zda se množství hormonů spojených s touhou po jídle během dne mění a zda jsou zde souvislosti s poruchami příjmu potravy, jako je záchvatovité přejídání, nebo se stresem, který bývá často spojován s neschopností mít kontrolu nad jídlem.
Výsledky ukazují, že ráno je pocit hladu nižší než večer. Není to jen pocit, protože večer je nejnižší koncentrace peptidu YY, který snižuje chuť k jídlu. Naopak roste hladina hormonu ghrelinu, který nás nutí jíst. To se nejvýrazněji projevuje u osob se záchvatovitým přejídáním. U nich je ráno úroveň ghrelinu zvláště nízká, zatímco večer velmi vysoká. Také jsme-li stresovaní, roste tendence ke zvyšování hladiny hormonů hladu a večer je tato situace přímo výbušná, protože jak vrcholí celodenní stres, je růst hladiny hormonů, které nás nutí hledat útěchu v jídle, výraznější, než když jsme v dobré náladě.
„Večer je pravděpodobnější, že budeme z hormonálních důvodů jíst více, aniž bychom si to uvědomovali, především trpíme-li záchvatovitým přejídáním nebo jsme-li ve stresu,“říká doktorka Carnellová. „Jestliže víme, že pokušení je pravděpodobnější, umožňuje nám to přijmout protiopatření: jestliže například jíme více v prvních hodinách dne, nevynecháváme oběd a odpoledne si dopřejeme zdravou svačinu, dospějeme k večeru méně vyhladovělí,“dodává. (ČTK/Corriere della Sera)