Falešné neschopenky stát připraví o stovky milionů

Úřady ročně odhalí desítky případů falšování pracovní neschopnosti. Ale jde jen o zlomek skutečných případů, odhalit podvodníky je složité. Lidé si takto chtějí přivydělat z dávek nemocenské nebo mít víc volna, třeba na práci načerno.

Falšované prodloužení pobytu doma jen o pár dní může nemocného přijít pěkně draho. Na přepsání dat na neschopence se totiž nahlíží jako na spáchání přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny. A za něj hrozí až tři roky vězení.

Jde však i o simulování. Lidé se mohou naučit typologii nějakého objektivně obtížně prokazatelného zdravotního problému a přijít s tím za praktickým lékařem. „Dobrým příkladem je bolest zad. Lékař může mít podezření, že pacient simuluje, ale protože mu nemůže dokázat, že ho záda nebolí, napíše mu neschopenku. Nechce totiž riskovat případné komplikace,“vysvětluje Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Odpovědnost za posouzení zdravotního stavu je vždy na ošetřujícím lékaři, který vystaví rozhodnutí o pracovní neschopnosti. Odhalit, jestli doktor neschopenku vystavil neoprávněně, ať už ze známosti, nebo proto, že pacient nemoc jen předstíral, je však obtížné.

Navíc podle mluvčího České lékařské komory Michala Sojky musí lékař pacientovi nejprve věřit. „Jsou stavy jako chřipka, nachlazení, bolesti po úrazech atd., které jsou často postavené jen na výpovědi pacienta. Moc objektivních příznaků zde není,“podotýká.

Za zneužití nemocenské hrozí trestní postih

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda popisuje další typové případy, jak se zneužívá nemocenská: „Pachatelé například vědí o svém závažném onemocnění, v jehož důsledku budou dočasně práce neschopni, ale přesto ještě před nástupem na neschopenku uzavřou pracovní smlouvu, jen aby mohli inkasovat nemocenskou. Dochází také ke zpětnému uzavírání pracovních smluv, například s příbuzným, jen aby pachatel mohl pobírat dávky nemocenského pojištění.“

Ať už jde o jakýkoli model zneužití, hrozí za něj trestní postih. „Pokud Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), respektive Okresní správa sociálního zabezpečení

(OSSZ) zjistí, že zaviněním ze strany pojištěnce byla dávka vyplacena neprávem, jde o přeplatek, který je pojištěnec povinen vrátit. V případě, že vzniklý přeplatek neuhradí dobrovolně, OSSZ od něj dluh vymáhá,“informovala Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.

„Při každém jednotlivém zjištění podezřelého jednání s cílem vylákat neoprávněně nemocenskou vždy OSSZ nejprve důsledně případ prověří. Pokud dospěje k závěru, že zjištěné podezření je skutečně odůvodněné, podá trestní oznámení. Následný trestní postih je odvislý od rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení,“doplnila.

V šetření orgánů činných v trestním řízení končí ročně desítky podnětů správ sociálního zabezpečení týkajících se zneužívání dávek nemocenského pojištění. Skutečný počet případů bude ale mnohonásobně vyšší, protože odhalit se podaří jen zlomek z nich. Exaktní data o tom, kolik lidí takto obchází systém, tak neexistují.

Ekonomické dopady

Jaký může mít předstíraná nemoc finanční vliv na státní kasu, odhadlo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA): Při hrubé mzdě 25 tisíc korun činí dávka za kalendářní den 444 Kč. V případě, že podvodník pobírá tuto dávku 200 dní (limit 380), pak celkem vybere 88 800 Kč. Deset tisíc takových podvodníků vybere ze systému 888 milionů korun. Podle Aleše Roda, ředitele pro výzkum CETA, by se za tuto částku dalo „pořídit“888 transplantací srdce, 148 tisíc průměrných výjezdů sanitky s ošetřením, roční plat pro 5,62 Poslaneckých sněmoven ČR, 2 620 ročních platů pro všeobecnou zdravotní sestru či 2,4 kilometru dálnice.

Dopad na hrubý domácí produkt však je podle Kovandy zanedbatelný. Zneužívání dávek podle něj nepředstavuje zásadní makroekonomický problém.

„Na úrovni firem je patrný nižší sklon k absentérství a fiktivní nemocnosti v ekonomicky náročných časech, například během krize nebo recese, kdy se lidé obávají ztráty zaměstnání,“tvrdí ekonom Cyrrusu. Problémem se pak může stát naopak „prezentérství“, kdy lidé docházejí do práce, i když jsou skutečně nemocní, a v kolektivu tak šíří nákazu. „V některých případech může být předstíraný dobrý zdravotní stav – například zastírání začínající chřipky – pro firmu či organizaci nákladnější než absentérství čili předstíraná nemoc,“podotýká Kovanda.

Problémy však může přinést i „prezentérství“, kdy lidé docházejí do práce, i když jsou skutečně nemocní, a v kolektivu tak šíří nákazu.