Mravkolev v majonéze
Seděl na stěně. Tvor vzdáleně podobný vážce, s dlouhým zadečkem a s průsvitnými síťovitými křídly ozdobenými černou kresbou, jejichž rozpětí mohlo mít šest, možná sedm centimetrů. Nevěděl jsem, kam toho hmyzáka zařadit. A už vůbec jsem netušil, kde se na té stěně – na záchodě naší chaty v Českém ráji – asi vzal. Vytáhl jsem telefon a ve špatném světle trochu ledabyle udělal pár jeho snímků. Později se podívám, co by to mohlo být.
Nepodíval jsem se. Zato jsem jednu fotografii poslal víceméně pro zajímavost dr. Ivanu Rehákovi.
„Řekl bych, že to je mravkolev Dendroleon pantherinus. To je u vás na chatě?“přišla mi po chvíli odpověď.
Když jsem si vyhledal, co je ten Dendroleon zač, rozběhl jsem se zpátky na záchod. Tak výjimečného živočicha jsem nejen na chatě, ale vůbec v Českém ráji ještě nezastihl! Jenže Dendroleon už tam nebyl. Samozřejmě...
Dendroleon pantherinus, česky mravkolev okatý, je výjimečný ve více ohledech. Jeho larvy si v písku nehloubí trychtýřovité pasti jako Ťutínek z Ferdy Mravence, ale žijí v dutinách listnatých stromů a tam loví mravence v trouchu. Je také výjimečně zbarvený, což ho spolu s jeho vzácností dostalo až na maďarskou poštovní známku. A skutečně vzácný je i v teplém Maďarsku, natož u nás. V České republice byl zařazen mezi kriticky ohrožené druhy, zjistit se ho doposud dařilo jenom na Moravě, a to až na jedinou výjimku v jejích nejjižnějších částech – a v Čechách by se teoreticky vůbec neměl objevit...
Tak pozor! Co tedy dělal na naší chatě v Českém ráji? A byl to vůbec on?
Pro jistotu jsem své snímky poslal entomologovi Honzovi Farkačovi. „Skvělý nález!“potvrdil mi správnost určení. Ale jak se natolik vzácný mravkolev ocitl na našem záchodě, přes dvě stě kilometrů od nejbližších míst svého výskytu, mi také říci nemohl. Jsou to snad horká léta, která vedou k jeho šíření? Nebo sem byl zavlečen lidským přičiněním? Těžko říct... V každém případě pravděpodobnost setkání s mravkolvem okatým na naší chatě byla zhruba stejná jako to, že nám sem kafe přiletí vařit George Clooney.
Se svým výjimečným nálezem jsem samozřejmě hned začal seznamovat rodinu.
„Ale tatí! Ty všude najdeš něco ohroženýho! Už ani nemusíš jezdit k rybníku, stačí ti jít na záchod!“zhodnotila ho dcera. Spolkl jsem poznámku, že štěstí přeje připraveným, a vydal se hledat pochopení k manželce. Ta význam nálezu Dendroleona plně pochopila – a pak poznamenala, že úplně stejného hmyzáka při posledním zahradním grilování lovila z majonézy.
Budu muset o mravkolvu okatém v Českém ráji sepsat aspoň stručné sdělení do nějakého odborného periodika. Ale rád bych ho tu ještě zastihl a opravdu pořádně vyfotografoval. Už řadu dní ho všude hledám – na stěnách, na zahradě i v té majonéze –; a přitom vím, že se mi to nepodaří...