Dálnice bude. Stojí na ní dva chlapi a něco řeší

Davida Štverky, šéfa ostravské MF DNES

Na dálnici D1, která už několik let dálnici úplně nepřipomíná a hlavně po většinu týdne nesplňuje své hlavní poslání, tedy zajistit lidem rychlou přepravu z místa A do místa B, se některé letos opravované úseky otevřou dříve. Sláva. Přesně jde o úseky dva. Co už žádná sláva není, je skutečnost, že jiné dva letošní úseky mají naopak potíže. Jeden se otevře o měsíc později, druhý Humpolec – Větrný Jeníkov se tak nějak nestaví a ještě kolem něj bude podle všeho veselo.

Poloprázdná silniční staveniště nejsou v Česku úplnou výjimkou. Někde není živá duše, a to ani v časech, kdy by měla být pracovní směna v plném proudu, jinde stojí, nevím, jestli na to je nějaký manuál, obvykle dva chlapi v oranžových vestách a o něčem se spolu baví. Říkám si – snad aspoň mluví o té silnici! No jo, ale co když to není pravda, co když se hoši spolu baví o fotbale, o ženách, o grilování? To se s tou silnicí neposuneme nikdy…

Tuhle jsem jel po osmé ráno v omezení kolem uzavřeného dvojpruhu u sjezdu na Hranice. Na staveništi stáli (zase) dva chlapi, jeden měl tuším lopatu, ale nerad bych mu křivdil. O půl kilometru dál stál další chlap a telefonoval. Po rozkopané dálnici jel jeden náklaďák, který na korbě převážel nějaký stroj. Zbytek strojů stál – tady budiž stavbařům dáno ke cti, že jich tam měli odstavených fakt dost, takže připravení jsou.

Připravení byli i odpoledne, kdy jsem se vracel. Před šestou jeden bagr nakládal suť a teď nevím, jestli tam někdy byli taky ti obligátní dva chlapi, protože ty už prostě beru jako samozřejmost.

Stejné místo, stejný dopolední čas, jen o týden později – v horní polovině stavby se nedělo nic. V dolní se dva chlapi spolu dívali na auto, o kus níž se další chlap držel za zátylek a pak, to už tam evidentně jeli nad plán – další TŘI chlapi něco studovali pohledem na asfalt. Sto metrů od nich stál kropicí vůz, dalších sto metrů dál bagr a náklaďák.

Podobné situace nezažívám evidentně sám, zde je pár ohlasů k českým silničním radovánkám a vizím od čtenářů našeho webu iDNES.cz.

– 88 kilometrů (opravené D1) za 5 let? Ve 21. století je to směšné tempo...

– Já vím, že argumentace Rakouskem je takové klišé, přesto si dovolím uvést příklad: dálnice se v Rakousku opravují každých 5–7 let (proto na nich nejsou výmoly) a opravy trvají kolem dvou týdnů. Jak je možné, že oprava silnice první třídy u Kostelce nad Černými lesy se táhne již třetím rokem?

– Opravdu D1 tleskám. Obzvlášť v kontextu s tím, že měla být kompletní rekonstrukce hotová původně již letos a já de facto ani po 5 letech nevidím ve stavu dálnice žádný zásadní rozdíl a posun k lepšímu, což je dáno jak logistikou stavby, tak tím, že je dálnice kapacitně nedostačující, a to nejzásadnější, kvůli čemuž byla rekonstrukce D1 nutná, tj. minimálně 3 pruhy po celé délce, se nekoná.

– Do 20 let nebude ani D35, která měla už před mnoha lety mít některé úseky. Na těch se ještě ani nezačalo pracovat.

– Ono už je v ČR tak nějak zvykem, že se něco na silnici uzavře a omezí, rozhodí značky a třeba i měsíce se nic neděje. Pak se objeví pár dělníků a velmi pozvolně se dají do práce, pokud to zase na nějaký čas nepřeruší, aby později v pozvolném tempu mohli zase pokračovat.

– A víte co? V roce 2022 přijdou na to, že je potřeba třetí pruh, tak to celý rozkopou až do roku 2030.

Nevím, nevím, jestli tam zase budou stát jen ti dva chlapi, tak to vidím na dalších sto let.