Vyšehrad skrývá hrob krále
Nález kostela posunuje znalosti historie Vyšehradu, další unikátní stavby zůstávají pod zemí
Můžete představit podobu chrámu a jeho rozměry?
Jde o stavbu s pravoúhlým jádrem, u níž na severní, východní a jižní straně vybíhá po jedné apsidě, oltářním výklenku. Na západní straně se nalézá ještě pravoúhlá vstupní partie. Kostel je odborně nazýván trikoncha s křížovým uspořádáním. Tento typ kostela je pro toto období v Čechách naprosté unikum. V podélném i příčném směru je kostel stejně velký – 25 na 25 metrů. Plocha je 290 metrů čtverečních. To je skutečně gigant, je to o 40 procent více, než byl rozměr svatovítské rotundy na Pražském hradě, která byla ústředním kostelem české církve v místě sídla biskupa a nejvýznamnější církevní stavbou. Svou velikostí a složitým tvarem nemá v daném období srovnání na celém území západních Slovanů.
V jakém rozsahu se pohyboval výzkum?
Do letošního roku proběhly tři výzkumné kampaně, při nichž bylo vykopáno několik různě velkých sond. Naší snahou je neprovádět na Vyšehradě rozsáhlé výkopy, ale směrovat archeologický výzkum tam, kde předpokládáme, že nalezneme odpovědi na co nejvíce otázek. Každý výzkum tak trval mezi pěti a šesti týdny a poté následuje fáze zpracování, která se může protáhnout až několik let.
Kdo byl tvůrcem ambiciózního projektu?
Stavebníkem, tím, kdo stavbu objednával, bezpochyby musel být někdo z vládnoucích českých panovníků z dynastie Přemyslovců. Musel to být někdo z ambiciózních vladařů, protože se jednalo o velkorysý projekt, který bychom čekali spíše v oblasti Pražského hradu. Panovník, který přišel s ideou přepólování centrality v rámci Čech a přenesení části výkonu vlády na Vyšehrad. Z toho vyplývá, že se nemohlo jednat o vládce omezovaného vlivem českých předáků. Stavebníkem proto musel být někdo, kdo byl také dostatečně mocný. Pokud si dobu vzniku kostela zjednodušíme do let 950 až 1050, pak by stavitelem mohl být Boleslav I., Boleslav II. nebo Břetislav I. Je to však otázka další interpretace, fáze, kterou se nyní budeme zabývat spolu s historiky.
Patřilo zasvěcení kostela také sv. Vavřinci jako v případě mladší baziliky?
Nemáme ani náznak toho, komu mohl být kostel zasvěcen, neexistují pro to žádné písemné záznamy. Pouze víme, že později za vlády Vratislava II. (I.) na jeho místě v roce 1070 vzniká bazilika, která nese již zasvěcení sv. Vavřinci. Zdá se, že šlo o Vratislavova oblíbeného světce. Zasvětil mu kostel v jím založeném opatovickém klášteře. Zdá se, že až Vratislavovi se podařilo pro Čechy získat Vavřincovy ostatky. Takže i když máme možnost předpokládat, že starší kostel nesl stejné zasvěcení, nezdá se to pravděpodobné. Ještě je tu jedna významná věc, z archeologického výzkumu známe základové zdivo kostela, ale nevíme, zda se stavbu podařilo dokončit.
Bylo obvyklé, že chrámy vyrůstaly na místě svých předchůdců?
Není to nic neobvyklého, našli bychom řadu míst, kdy kostel byl nahrazen pozdějším. Příkladem z Prahy jsou Dolní Chabry, kde se v románském období 11. a 12. století na shodném místě vystřídaly tři kostely. Je to ale extrémní případ. Starší stavby jsou většinou menší než jejich následovníci. V tomto případě je však bazilika sv. Vavřince menší než její předrománský předchůdce.
Komu tedy kostel sloužil?
V 10. století se pohybujeme v období prohlubující se christianizace, růstu počtu věřících a rozlehlá trikoncha s tím může souviset. Tedy šlo by o větší kostel vně panovnického dvora, který by sloužil širšímu okruhu lidí z širší veřejnosti. Vladař měl na Vyšehradě pravděpodobně k dispozici samostatnou menší oratoř (modlitebnu, pozn. redakce) v areálu akropole u paláce.
Mění nález kostela naše znalosti o dějinách Vyšehradu?
Tento nález může posunout naše dosavadní znalosti o dějinách Vyšehradu, my jsme o jeho dějinách věděli poměrně málo. Pro jeho nejstarší období existuje málo písemných pramenů. Vyšehrad vzniká někdy po roce 950, ale většina písemností se datuje až do období po roce 1070. Souvisí s prvním českým králem Vratislavem II. (I.), jenž zde založil kapitulu, která trvá dodnes, a řadu dalších staveb. Sto let před ním písemné prameny prakticky mlčí, existují pouze dvě zmínky. Jedna z nich je u kronikáře Kosmy, ale ten žil a pracoval až příliš pozdě, od sklonku 11. století. A pak je to Dětmar z Merseburku, tvořící na přelomu 10. a 11. století. Ten má jednu zmínku, která je věrohodná, historici jsou na ni odkázáni a čerpají z ní. Jedná se o zápis, podle nějž se z Vyšehradu ozval zvon, který vyzýval v roce 1004 bojovníky přemyslovského kněžice Jaromíra k pochodu k Pražskému hradu, aby odsud vyhnali polskou posádku.
Mohl být kostel výrazem ambicí Přemyslovců založit v Praze arcibiskupství?
Nález ukazuje, že již před Vratislavem I. existovaly aspirace, jak učinit Vyšehrad významným. Diskuse o snaze Přemyslovců udělat z Prahy sídlo metropole, arcibiskupství, se týká například doby episkopátu sv. Vojtěcha (982–997) a tato stavba vzhledem k možné široce stanovené době svého vzniku po roce 950 může spadat do tohoto období. Potíž však spočívá v tom, že tato hypotéza nebyla historiky široce přijata, takže vše zůstává jen v rovině hypotéz. Není tu nic, co by tuto teorii potvrdilo, ale ani vyvrátilo.
Co vše dál zůstává skryto pohledům archeologů na Vyšehradě?
Dosud bylo archeologicky nebo stavebními zásahy poznamenáno pouze 15 procent plochy Vyšehradu. O většině z 10 hektarů jeho rozlohy nevíme nic. Může se zde nacházet řada věcí, mezi nimi i ty, o kterých máme zmínky v písemných pramenech, ale dosud nebyly nalezeny. Mezi nimi se může jednat například o kostel sv. Jana Evangelisty, o němž se prameny zmiňují jako o rotundě, kterou údajně světil sv. Vojtěch. Šlo by tedy o stavbu z 10. století, předrománského období. Z písemných pramenů také víme o kostelu sv. Klimenta, podle jeho zasvěcení můžeme usoudit, že patří k nejstarším kostelům. Dále známe z románského období kapli Maří Magdalény. A to se zmiňuji pouze o církevních stavbách, na Vyšehradě existovala kapitula o 12 kanovnících. Každý z nich měl k dispozici rezidenci. Takže se zde nalézá deset či 12 románských rezidencí, patrně i s hospodářským zázemím.
Existuje šance nalézt hrobku krále Vratislava a jeho rodiny?
Románská bazilika sv. Petra a Pavla byla po dvě století badateli hledána uvnitř dnešního kostela. Archeologický výzkum, probíhající od 60. let 20. století, však prokázal, že se původní kostel nacházel mimo ten nynější, na místě současného hřbitova. Přibližně okolo hrobu Bedřicha Smetany by se měla nacházet krypta, v níž jsou uloženi Přemyslovci z Vratislavovy linie. Pokud tam opravdu byla, je uložena hluboko pod dnešními hroby. Nedovedu si ale představit způsob, jak exhumovat ostatky, rozebrat desítky hrobů, prozkoumat, co se pod nimi nachází, a pak vše nainstalovat zpět. Jde o něco, co může být nalezeno, ale nevidím to moc reálně.
Jak obvyklé je, aby v metropoli jako Praha existovala dvě výrazná střediska, jako je Pražský hrad a Vyšehrad?
Pro období raného středověku se v Evropě jedná o naprosto unikátní situaci. Jedinou výjimku v Evropě představuje Londýn, kde vedle Westminsteru existuje Tower. Bavíme se však o 11. století, po dobytí Anglie Normany. Jedná se o jediný případ v Evropě, který by se dal přirovnat k situaci Pražského hradu a Vyšehradu. Pro období 10. století, kdy vznikla tato stavba, není nic podobného známo.
Je těžké zajistit peníze na podobný projekt?
Shánění peněz není v principu úplně jednoduché, jsme odkázaní na vědeckou soutěž. Dnes je to jednodušší o to, že náš výzkum přinesl výsledky, takže poměrně snadno získáváme potřebné prostředky. Předtím to samozřejmě bylo těžší. Uvítali jsme proto zájem ze strany pražského magistrátu, který v roce 2014 podpořil náš výzkum 300 tisíci korunami. Částkou 80 tisíc korun přispěla také Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě, takže se podařilo sponzorovat terénní část. Jakmile se podařilo nalézt apsidu, získali jsme prostředky na radiometrické analýzy dat a podobně.