Plzeňské štěstí
Viktoria vyhrává, ale elegance chybí
Někteří už pochybovali, jestli ta chvíle vůbec přijde. Začátek sezony, zatemněný okamžitým výbuchem v evropském poháru, tomu nenahrával.
Ale včera, po čtvrtém ligovém kole, si fanoušci fotbalové Sparty přece jen mohli říct: Spokojenost, takhle to má vypadat!
Do té doby k optimismu neměli moc důvodů, takže asi jen málokdo z nich věřil, že sparťané v Teplicích povedou po půlhodině 3:0. A že nakonec ještě do poločasu přidají další trefu a ve druhé půli si vysokou výhru v pohodě pohlídají.
„Nevím, jestli to je náš nejlepší výkon, ale do čeho jsme se dostali, to nám tam padlo,“oddechoval o pauze záložník Martin Frýdek.
Nejlepší sparťanský výkon dosavadní sezony to byl. Zcela jistě.
Po dlouhé době Sparta vytvořila dojem, že ví, co chce hrát. Že umí být dominantní, vnutit soupeři svůj styl a nenechat ho nadechnout.
Navíc jí skutečně dokonale vyšlo všechno, co vyjít mohlo. Za stavu 2:0, který dvěma přesnými hlavičkami po centrech Stancia zařídil Šural, si Frýdek klidně troufl přehodit míč na slabší pravačku a z dálky napálil míč na branku: rána lízla břevno a odrazila se za lajnu.
Krásný byl i čtvrtý gól, který zařídil zakroucenou střelou z přímého kopu Stanciu, nejlepší hráč zápasu.
Sparta kritikům i sama sobě dokázala, že nemusí být tak rozklížená a nejistá, jak se zdálo. Předvedla, že i v ní se skrývá velká síla. A drží se mezi trojkou, která lize vládne.
První Slavia drží špici díky nejlepšímu skóre, ale ani Sparta s Plzní ještě neztratily ani bod. I když Viktoria měla o víkendu namále. K vítězství ji totiž nasměrovala také nepřesnost rozhodčích.
Třináct minut před koncem letěl centr ze strany před gólmana Dostála, na kterého dorážel obránce Řezník. Zlínský brankář do míče jen plácl, vyrazil ho na nohu Krmenčíka a ten se pohotově trefil k tyči.
Na první pohled vše v pořádku, ale opakovaný záběr odhalil: Řezník, který svým pohybem domácího brankáře ovlivňoval, stál v ofsajdu. Těsném, pro lidské oko během zlomku vteřiny nepostřehnutelném. Ale co vyškolení experti u videa, kteří na utkání dohlíželi?
„Ze záběrů, které jsme měli k dispozici, podle nás nedošlo k pochybení asistenta,“překvapil vysvětlením videorozhodčí Karel Hrubeš.
Pokud teď Plzeň něco připomíná, pak Spartu z konce devadesátých let nebo začátku tohoto tisíciletí.
Také ona zvládá zápasy, ve kterých není lepší než soupeř. Někdy vyhrává se štěstím, silou vůle, v potu tváře. Zatímco první tituly jí vynesl lehkonohý útočný fotbal, teď je často upracovaná. Zachraňuje se v závěru, na body se nadře a chybí jí dřívější elegance.
Plzeň model 2018 připomíná bojovníka, kterému sice chybí svěžest mládí, ale zkušnostmi a odhodláním na soupeře pořád stačí. I přesto, že Zlín byl v sobotu chvílemi nebezpečnější, což plzeňský kouč Pavel Vrba nerad slyšel.
„Pokud to tak vidíte, tak to napište,“prohodil stroze na tiskové konferenci. Zároveň ale uznal: „Závěr byl z naší strany křečovitý, výsledek jsme ukopali.“
I křeč Plzeň nakonec přežila a to hlavní – body – zase má. Tak jako „devadesátková“Sparta.