Předčasně se narodí na osm a půl tisíce dětí ročně

Voboru, který se zaměřuje na nedonošené děti – odborně neonatologie, se Česko řadí mezi deset nejlepších na světě. V evropském žebříčku je Česko spolu s Norskem a Švédskem na čtvrté příčce. Úroveň se porovnává podle novorozenecké úmrtnosti, jinak řečeno, čím nižší úmrtnost, tím lépe.

V Česku se navíc daří zachraňovat čím dál menší miminka. Letos v únoru se v pražské podolské porodnici podařilo zachránit holčičku s rekordně nízkou porodní váhou 322 gramů. Narodila se extrémně nedonošená a na hranici životaschopnosti ve 24. týdnu. To je hranice, od které se děti zachraňují, ale její váha nebyla taková, jaká by měla být – v tomto období se měla pohybovat mezi 600 až 800 gramy. Lékaři tak museli čelit komplikacím s přístrojovým i nástrojovým vybavením, které má nemocnice přizpůsobené dětem s váhou kolem 500 gramů.

Vše dopadlo dobře a dnes se holčičce daří podle lékařů dobře. „Kristýnka byla na začátku prázdnin propuštěna do domácí péče v celkově dobrém stavu. Aktuálně prospívá na váze a její stav se po propuštění nijak zásadně nekomplikoval,“uvádí vedoucí lékař resuscitační a intenzivní péče v pražském Podolí Ivan Berka. „Dlouhodobě je sledována v několika odborných ambulancích včetně vývojové a rizikové ambulance Ústavu pro péči o matku a dítě Podolí,“dodává lékař.

Jemný a individuální přístup

Péče o předčasně narozené děti se za poslední léta hodně proměnila a snaží se uplatňovat co nejcitlivější přístup tak, aby se miminku co nejméně narušily jeho přirozené funkce – zejména dýchání a krevní oběh.

„Neonatální medicína během posledních 12 až 15 let zásadně změnila své pojetí poskytování intenzivní péče novorozencům, a to od agresivního k aktivnímu, jemnému a velmi individuálnímu přístupu,“potvrzuje primář novorozeneckého oddělení v motolské nemocnici Miloš Černý.

Důležitá je také duševní stránka miminka, proto se do léčby daleko více než dříve zahrnují různé podpůrné metody. Jako je vhodná fyzioterapie a hudba, stěžejní je také kontakt s rodiči, a to reprodukcí jejich hlasu či formou takzvaného klokánkování, což je metoda, při které se dítě přikládá přímo na tělo matky, kůží na kůži. To miminku simuluje bezpečí připomínající prostředí dělohy. U extrémně nedonošených dětí mohou hrozit i trvalé následky, a to zejména u dětí, u kterých se současně vyskytuje více obtíží. „Nejčastěji se jedná o poruchy psychomotorického a senzorického vývoje, poruchy učení, problémy v sociální oblasti a podobně,“říká Černý.

Pomáhá technologický vývoj

Předcházet jim, nebo je úplně zvrátit dnes pomáhá lékařům i technologický pokrok, stejně tak jako hlubší poznání oboru a stále nové zkušenosti, jako to bylo i v případě malé Kristýnky.

Předčasné narození se v Česku týká ročně okolo osmi a půl tisíce dětí, tedy zhruba sedmi a půl procenta. Jako předčasná narození se počítají ta před 37. týdnem těhotenství (z celkových 40 týdnů).