První pokus – Rozsypalova reforma
Pokud byl podnik profitabilní, směl si část zisku ponechat pro další rozvoj.
Takzvaná Šikova ekonomická reforma nebyla prvním pokusem změnit hospodářský systém komunistického Československa. Předcházela jí reforma první, dnes veřejností v podstatě zapomenutá, která byla realizována v letech 1958–1959. Spojena byla s pracovními týmy okolo prvního místopředsedy Státního úřadu plánovacího Kurta Rozsypala.
Vybudování centrálně plánované ekonomiky stalinistického typu počátkem 50. let bylo obrovským zásahem do ekonomické a sociální struktury československé společnosti. V tzv. ocelové koncepci byl budován především těžký průmysl na úkor spotřebního, ale i zemědělství a služeb. Rozvoj to byl příliš ambiciózní, než aby ho ČSR mohla zvládnout. V roce 1953 se zhroutil první pětiletý plán, ekonomika se propadla. Režim se poprvé musel začít vážně zabývat změnou řízení ekonomiky.
Rozsypalova reforma měla přinést zvýšení efektivity československého hospodářství. Jejím jádrem byla zásadní změna plánování. Dosud fungovala ekonomika na principu komplexního centrálního řízení – plánováno bylo úplně vše, od celkového vývoje až po poslední pracovní místo v konkrétních podnicích, od cen až po zisky a prémie. To se mělo změnit. Nově měl stát určit pětileté cíle pro jednotlivé obory (které byly nově soustředěny v tzv. výrobně hospodářských jednotkách), z jejichž plnění měly vycházet odměny pro podniky. Zjednodušeně řečeno, pokud byl podnik profitabilní, směl si alespoň část zisku ponechat pro další rozvoj (až dosud jej fakticky celý odevzdával státu). Z něj pak mohl motivovat své zaměstnance. Součástí reformy byla i „přestavba“mezd s cílem výraznější diferenciace platů podle profesí a odborné úrovně.
Reforma skončila tak jako mnoho jiných před ní i po ní – byla odvolána, když se objevily problémy. Některé změny se setkaly s nevolí (zejména diferenciace mezd u méně kvalifikovaných dělníků, do té doby režimem značně preferovaných). Jiné měly nepředvídané výsledky. Problémem bylo i to, že třetí pětiletý plán (1961–1965) byl připravován konzervativními ekonomy bez ohledu na principy reformy. Ti pak využili jeho zhroucení ke kritice Rozsypalovy reformy jako takové a dosáhli jejího odvolání (1962). V té době však již v Ekonomickém ústavu ČSAV pracoval jiný tým okolo Oty Šika.