Více Rusů souhlasí s invazí v srpnu 1968
Před deseti lety se za invazi do Československa 21. srpna 1968 víc Rusů stydělo, než ji schvalovalo. Dnes je poměr obrácený, počet Rusů podporujících vstup vojsk stoupl na dvojnásobek.
Luboš Palata redaktor MF DNES
Na oficiální úrovni se nic nezměnilo. Pokud jde o postoj Ruské federace k invazi sovětských vojsk a dalších armád Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 do Československa, stále platí slova pronesená prvním ruským prezidentem Borisem Jelcinem v roce 1993. „Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí,“řekl Jelcin.
Podobně se k tomu postavil i jeho nástupce Vladimir Putin, který při své návštěvě Prahy dokonce za vpád sovětských vojsk jako představitel hlavního nástupnického státu SSSR přiznal i díl viny. „Musím vám říci naprosto otevřeně, že samozřejmě neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je,“dodal v roce 2006 v Praze Putin. „Tyto oficiální ruské postoje zůstávají v platnosti,“potvrzuje to podobně jako představitelé české diplomacie i analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Tím, co se ale výrazně mění, jsou postoje ruské veřejnosti. Vyplývá to z celoruského srpnového průzkumu agentury FOMnibus, z něhož citovala agentura RIA Novosti. Unikátní průzkum porovnává dnešní postoje s identickým deset let starým průzkumem z roku 2008.
Na otázku, zda se tehdejší vedení Sovětského svazu v čele s Leonidem Iljičem Brežněvem zachovalo správně, když invazi 21. srpna 1968 nařídilo, odpovědělo 26 procent dotázaných, že ano. To je téměř dvojnásobek oproti roku 2008, kdy invazi z roku 1968 označilo za správný krok 15 procent Rusů.
Navíc, zatímco tehdy byl počet těch, kteří vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa odsuzovali výrazně vyšší než počet Rusů, kteří s ním souhlasili (30 ku 15 procentům), dnes je počet odpůrců invaze nižší než jejích příznivců (25 ku 26 procentům). Zbytek respondentů o srpnu 1968 nic neví nebo odmítl odpovědět.
Analytika Pavla Havlíčka výsledky průzkumu i s ohledem na jeho osobní zkušenosti z pobytu v Rusku nepřekvapují. „Je to výsledek celkových snah dnešního ruského
vedení o rehabilitaci doby Sovětského svazu,“říká Havlíček. „Zdůrazňují se pozitivní stránky tehdejšího režimu a naopak se bagatelizují zločiny a problémy SSSR a jeho tehdejších vůdců. Rehabilitováni jsou jak J. V. Stalin, tak i Leonid Brežněv, na jehož politiku ‚stability‘ jakoby Vladimír Putin dnes navazoval,“dodává analytik.
Podle jeho názoru proto není překvapivé, že mezi Rusy, především mezi starší generací, stále přetrvávají také lživá zdůvodnění invaze, která tehdy šířila oficiální komunistická propaganda.
Téměř pětina příznivců invaze například dodnes tvrdí, že vpád vojsk „zabránil občanské válce v Československu“a víc než desetina z nich uvádí, že vojska Varšavské smlouvy „pozvala československá vláda“.
Mezi samotnými odpůrci převažuje počet Rusů, kteří odpověděli, že invazce byla špatná, protože „Češi a Slováci měli právo na to, samostatně se rozhodnout, jaké chtějí ve své zemi politické uspořádání“. Tento postoj ale zastává jen šest procent ze všech dotázaných. Pozoruhodné také je, že počet příznivců invaze výrazně vzrostl přesto, že většina Rusů stejně jako před deseti lety i dnes ví, že Češi a Slováci okupační vojska nevítali a invazi se stavěli na odpor.
Postoj Rusů mění Krym
Při tomto klání, které se každoročně koná ve švýcarském kantonu Valais pod Matterhornem, krev neteče. Tamní krávy plemena Hérens jsou však soutěživé a budují si hierarchii ve vlastním stádu. Pro místní je to už rituál, kterým se baví během léta. Ta, která hlavou přetlačí všechny ostatní, se stává hlavou stáda a získá titul Královna Matterhornu. Na podzim, až se skot bude stahovat do údolí, půjde ověnčená v čele.