Na ulici v Německu potkala islamistu, který ji mučil
Příslušnice kurdské náboženské menšiny jezídů ze severního Iráku potkala v Německu na ulici svého bývalého trýznitele z řad teroristické organizace Islámský stát. Žena kritizuje německé úřady, že s ní v jejím případě nedostatečně spolupracují.
Devatenáctiletá Ašvak Talová se dlouho cítila bezpečně jako uprchlice ve městě Schwäbisch Gmünd na jihozápadě Německa. Právě tam však nedávno potkala muže, který si ji jako 15letou koupil za 100 dolarů na trhu s otroky v Mosulu, řekla po telefonu agentuře DPA mladá žena, která se mezitím raději vrátila z Německa do Iráku.
„Pro něho jsem byla jeho ženou. Bil mě, každý den,“řekla Ašvak. Muž ji měsíce zneužíval. Jednoho večera přišla na návštěvu skupina mužů a ona a další šestice žen je musely obsluhovat. Do jídla jim však daly prášek na spaní a Ašvak uprchla.
V roce 2015 byla jako uprchlice přijata ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, kde ve Schwäbisch Gmündu žila se svou matkou a bratry a chodila i do školy. „Zpočátku bylo všechno v pořádku,“řekla. Tak to ale nezůstalo. Zrovna ve své nové vlasti na Goetheho ulici ve Schwäbisch Gmündu jednou zjistila, že ji někdo sleduje. „Šel za mnou, ale nic neříkal. A já jsem také nic neříkala,“líčí otřesnou zkušenost
Otázkou zůstává, zda se vzrůstající podpora ruské veřejnosti invazi do Československa nějak projeví i v oficiálních postojích Vladimira Putina a jeho vládní garnitury.
Pavel Havlíček tvrdí, že i na základě posledního incidentu během loňské návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Rusku, kdy se premiér Dmitrij Medveděv za novinový článek schvalující okupaci v srpnu 1968 veřejně omluvil, ke změně nedojde. „Kreml se za takové věci omluví, ale zároveň se postoje schvalující invazi budou vždy vracet zpět,“soudí Havlíček. „Na kladný pohled Rusů na invazi do Československa mohou mít vliv i takové věci, jako je anexe Krymu. I tu totiž oficiální ruská propaganda nazývá jinak,“dodal analytik. mladá žena. Letos v únoru ho prý potkala znovu, když šla nakupovat. Zastavilo před ní bílé auto. „Stanul přede mnou a řekl: ‚Ty jsi Ašvak‘.“Ona podle svého líčení řekla, že nezná nikoho takového jména. Muž si sundal brýle, změřil si ji a řekl, že nesmí lhát a že o ní a jejím životě v Německu všechno ví. Nato údajně utekla.
Do případu byly zapojeny německé úřady, ale policie jí údajně řekla, že nemůže vůbec nic dělat. Zemský kriminální úřad na Twitteru sdělil, že ve vyšetřování nyní nelze pokračovat, protože svědkyni nelze zastihnout. Také spolkové státní zastupitelství uvedlo, že pokus o dotázání počátkem června ztroskotal na tom, že žena v tu chvíli už nebyla v Německu. Ašvak Talová si stěžuje na to, že ji německé úřady nekontaktovaly, ačkoli ji bylo možné i v severním Iráku zastihnout. „Proč mi nezavolali?“diví se.
Podle rozhlasové stanice SWR jsou výpovědi ženy věrohodné. Ašvak Talová se už do Německa vrátit nechce, protože má strach v zemi zůstat. Do Bádenska-Württemberska prý přišla proto, aby na svého trýznitele zapomněla. To už teď není možné.
Policie: Je tu 2 220 islamistů
Německá policie a kontrarozvědka (BfV) o víkendu zveřejnily zprávu, že podle jejich odhadů Německo potenciálně ohrožuje 2 220 radikálních islamistů. Jejich počet tak roste. Ještě v květnu úřady odhadovaly počet mužů a žen s „islamisticko-teroristickým“potenciálem na 1 900 a loni na 1 700.
Šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maassen nárůst počtu potenciálně nebezpečných islamistů vysvětluje tím, že pracovníkům kontrarozvědky se o radikální scéně podařilo získat více informací. BfV poprvé zpracovala i podrobné informace o rodinných příslušnících stoupenců takzvaných salafistů, tedy radikálních islamistů, kterých je dohromady odhadem na 11 200. Devadesát procent všech salafistů pochází z prostředí přistěhovalců. (ČTK)