Řecká krize končí. Oficiálně

Marek Tomanka redaktor MF DNES

ecko dnes vystupuje ze třetího záchranného programu evropských věřitelů. Spoléhá už jen na sebe a musí si peníze půjčovat tak, jako to dělají ostatní. Bude vydávat dluhopisy. Oficiálně tím končí největší ekonomický záchranářský proces v dosavadní historii.

Během tří fází pomoci obdržela zadlužená země úvěry v souhrnné výši kolem 300 miliard eur. Aby věřitelé Řecku „návrat do reality“usnadnili, poskytli mu řadu dodatečných výhod včetně desetiletého odkladu splácení některých půjček.

Přesto zůstává řada odborníků k budoucímu vývoji skeptická. Ke splacení poslední záchranné půjčky by mělo podle odhadů dojít v roce 2060, přičemž aby to Řecko do té doby zvládlo, musí dlouhodobě vykazovat přebytek státního rozpočtu. Mezinárodní měnový fond (MMF) tomu příliš nevěří a argumentuje tím, že jen minimum zemí v historii dokázalo podobnou rozpočtovou disciplínu dodržovat.

Vlády totiž většinou kvůli nespokojenosti občanů rychle sklouzávají zpátky k „rozhazování“. Řecko tak bude i po opuštění záchranného programu pod přísným dohledem evropských institucí a MMF, které budou dohlížet na jeho fiskální disciplínu a plnění reforem, jež započaly v minulých letech.

Tato mnohdy drastická opatření, jako například výrazné osekávání vládních výdajů spojené se snižováním důchodů, vedly během krize k četným protestům. Účelem reforem je zejména snížení masivního státního dluhu, který představuje bezmála 180 procent řeckého hrubého domácího produktu. To je v rámci zemí eurozóny nejvíce.

Kromě zadlužení se Řecko potýká s vysokou nezaměstnaností. Momentálně je bez práce pětina obyvatelstva, přičemž v nejhorším období krize to byla téměř třetina.

Minulý rok se země dostala z recese, během níž se její ekonomika zmenšila o čtvrtinu. Loni už řecké hospodářství rostlo, ale zatím jenom mírně, růst nedosáhl ani dvou procent HDP. Evropští lídři se nicméně na schůzce v červnu letošního roku shodli, že řecká krize je u konce. Na poslední, dvouměsíční období Řecka „pod křídly“evropských věřitelů vyhradili zemi půjčku 15 miliard eur.

Začalo to podvodem

Potvrdil to i tehdejší kabinet premiéra Kostase Karamanlíse.

Ten ale posléze pokračoval v praktikách svých předchůdců, následkem čehož evropský statistický úřad Eurostat v letech 2005 až 2009 opakovaně odmítl data od řeckých představitelů. Investoři byli v šoku a nechtěli zemi dál půjčovat peníze za výhodných podmínek. Zanedlouho tak Řecko čelilo platební neschopnosti.

Po osmi složitých letech, během nichž bylo Řecko dvakrát málem vyhozeno z eurozóny, to vypadá, že země je z nejhoršího venku. Mezinárodní ratingová agentura Fitch zlepšila hodnocení jeho úvěrové spolehlivosti o dva stupně na BB-. Se změnou v nejbližší době nepočítá.