Britům pomalu dochází, co znamená brexit
Většina Britů už preferuje setrvání v EU. Třem čtvrtinám se nelíbí, jak vláda jedná
Více než dva roky po referendu o odchodu Británie z Evropské unie Britové zjišťují, že mnohé sliby kampaně za odchod z EU se nenaplní.
Třeba to, že peníze místo do společného evropského rozpočtu půjdou na konto státního zdravotnického systému NHS, který už delší dobu funguje na hranici svých možností, nebo že se výrazně začne investovat do rozvoje místní infrastruktury.
Namísto toho stále více dostávají podobu důsledky, které s sebou přinese odchod z EU bez dohody, takzvaný „no deal“nebo tvrdý brexit, jenž začíná být stále pravděpodobnější. Hrozí narušení dodávek potravin a jejich nedostatek v obchodech – Británie dováží z EU třetinu své spotřeby. Problémy mohou mít také zdravotnická zařízení, kam směřuje 37 milionů balení léků z EU každý měsíc, včetně radioaktivních izotopů pro léčbu rakoviny.
Přidejme nejasný status Britů žijících v EU, chaos na letištích, celní a hraniční kontroly, omezení volného pohybu zboží a osob, které se dotkne i soukromých cest na kontinent, zácpy na silnicích vedoucích ke kanálu La Manche… Argumenty zastánců tvrdého brexitu, že „no deal“nebude žádný „big deal“, tedy že se zas tolik nestane, stále více ztrácejí své opodstatnění.
Příprava na „no deal“
Podle listu Sunday Telegraph i proto Británie v případě scénáře „no deal“bude nadále uznávat některá pravidla a regulace EU tak, aby zabránila „národní paralýze“. To se má týkat mimo jiné právě potravin a léků.
Vláda navíc už začátkem léta potvrdila, že má v záloze plán předzásobit se, aby zabránila rozsáhlé krizi.
Tento čtvrtek navíc vláda začne postupně vydávat praktické návody pro případ, že odchod z Evropské unie v březnu příštího roku nastane bez dohody. Záměr zveřejnila kancelář premiérky Theresy Mayové. Celkem jich má být 84, poslední má být vydán nejpozději do konce září.
Nový ministr pro brexit Dominic Raab, který před měsícem převzal žezlo po Davidu Davisovi, sice nadále říká, že odchod bez dohody je jen teoretická možnost, přesto se na ni britská vláda reálně připravuje. To samé ostatně už učinila EU a vydala vlastních 68 technických dokumentů pro případ tvrdého brexitu. Ty se týkají například energetiky, obchodu, finančních služeb, ochrany spotřebitele nebo bezpečnosti leteckého provozu.
„Brexit? Ne, děkuji“
Zatímco vláda důsledně tlačí brexit s odůvodněním, že jde o přání lidu, lid už do určité míry své přání vystoupit z EU opustil.
Z britských volebních obvodů, které před dvěma lety hlasovaly pro brexit, jich už 112 změnilo názor. To se týká zejména severní Anglie (97 obvodů) a s odstupem Walesu (14 obvodů).
Z celkem 632 volebních obvodů jich je nyní 341 pro setrvání v EU. V červnovém referendu v roce 2016 jich bylo jen 229.
Podle analýzy společnosti Focaldata, která zpracovala data z průzkumů veřejného mínění agentury YouGov, by nyní pro setrvání v EU hlasovalo 53 procent oprávněných voličů.
Podle nedávného výzkumu britské stanice Sky News se navíc 78 procent Britů domnívá, že vláda svou práci dělá špatně a že výsledek bude pro Británii špatný. V tom jsou zajedno všichni: ti, kteří chtějí z EU odejít, i ti, kteří chtějí zůstat. Téměř stejné množství Britů, 74 procent, není spokojeno s počínáním premiérky Mayové. S prací vlády je spokojeno jen 10 procent Britů.
„Kdybych mohl, hlasoval bych nyní opačně,“řekl pro list The Guardian někdejší volič odchodu z EU z velšského průmyslového města Swansea. „Mluví se teď o úbytku pracovních míst a propouštění, to se mi nelíbí. Je to binec. Myslím si, že vláda neví, co dělá.“Podobnou nejistotu tady popisují i další: „Lidé se bojí utrácet peníze. Zboží je teď dražší, mzdy se ale nezvedly. Nikdo neví, co bude dál.“