Začátek Říhovy mise U
Nový šéf hokejového národního týmu Miloš Říha nastupuje poprvé na led, v Přerově začíná čtyřdenní přípravný kemp: „Těším se na tu skutečnou práci.“
Robert Sára hokejový reportér MF DNES
ž víc než dva měsíce je trenérem hokejové reprezentace, jenže zatím si Miloš Říha připadal spíš jako úředník. Až dnešek vše změní. V devět ráno vyjede v rodném Přerově na led a přípravným kempem zahájí svou vládu u národního týmu. „Moc se těším. Vážně moc. Bylo to teď složité období, protože nejsem zvyklý dělat papíry, vybírat z tolika hráčů a sestavovat skoro čtyři mužstva.“
Zároveň jedno důležité hledání dál pokračuje – ač v červnu vedení svazu oznámilo, že do 6. srpna si Říha k Robertu Reichlovi vybere ještě druhého asistenta, stále dalšího muže k ruce nemá.
Konečně začíná skutečná trenéřina, a rovnou ve vašem rodném Přerově. Tak jste si to přál, že?
Jsem rád, ale vlastně to nebylo ani tak mé přání. Kemp jsme udělali docela pozdě a Přerov nám vyšel vstříc. Kluby už měly připravený svůj program, bylo složité jim přerušit celou přípravu a přátelská utkání. Nikdo by nám nevyhověl, zatímco Přerov na to přistoupil. Proto jsme se pro něj rozhodli. Hodně se těším, až to mužstvo přijede, až se setkáme a až budeme v té skutečné práci.
Vaši předchůdci tyto srpnové kempy využívali pro testování mladých hráčů a potenciálních reprezentantů z extraligy. Vy jste v původním výběru měl i hráče se smlouvami z NHL a i přes řadu omluvenek jich dost v týmu zůstalo. Proč?
Přiznám, že jsme udělali trošku chybu, měli jsme ten výběr provést dřív. Aby kluci z AHL (zámořské farmářské ligy), které jsme měli v hledáčku a kde byla spousta zajímavých jmen, vše věděli včas. I klukům z NHL jsme dali vědět pozdě. Pokud bychom tento kemp dělali i příští rok, provedeme výběr daleko dřív, aby hráči mohli přijet. Někteří odletěli do Ameriky, někteří už mají kempy v klubech. Ale i tak jsme dali dohromady pro Přerov dvě mužstva, jsou v nich zajímaví hráči, které chceme vidět a rozšířit kádr reprezentace.
Myslíte, že by takový kemp byl zajímavý i pro etablované hráče z NHL? Koneckonců Josef Jandač po svém odchodu od reprezentace mluvil o letním setkávání s hráči, které by je stmelilo a zvýšilo zájem o národní tým.
Ano, kdybychom ten kemp udělali dřív, tak by to i pro ně mohlo být zajímavé. Složitější by to asi bylo jen po administrativní stránce ohledně jednání s jejich kluby a pojistkami. Ale ti kluci se stejně v Česku připravují s extraligovými kluby nebo trénují sami. Kemp na začátku srpna by jim mohl vyhovovat, takže příště oslovíme i tyto hráče.
Setkal jste se s nimi v létě?
S některými hráči jsem se potkal například na golfu, bavil se s nimi, jak plánují sezonu, co oni a reprezentace. Samozřejmě je brzy, ale zájem z jejich strany je velký. Reprezentace má dobré jméno. Ani jeden neřekl, že by nechtěl hrát. Naopak bych chtěl oslovit hráče, kteří se v minulé sezoně přes noviny rozloučili s reprezentační kariérou a já si myslím, že je ještě čas na to, aby dávali sbohem.
Třeba srdcař Tomáš Plekanec?
Ano. Nejde mi o to, že je srdcař. Jde mi o něj jako o hráče takového. Nikdy neodmítl reprezentaci, což je pro nás trenéry strašné plus. Hlavně tím svým přístupem dává mladším klukům příklad.
V Přerově půjdete na led jen s Robertem Reichlem, nebo hledání dalšího asistenta pokročilo?
Budeme na ledě s Robertem, Zdeňkem Orctem (kouč brankářů) a trošku nám pomůže Méďa (generální manažer Petr Nedvěd). Ale já myslím, že ty čtyři dny kempu budou jednoduché. Že se hlavně budeme seznamovat s hráči, že jim představíme to, co bychom chtěli dělat, a spíš si jako tým vyzkoušíme reprezentační režim.
Zdá se, že hledání asistenta je tuze těžká věc. Po svém jmenování jste žádného neměl, pak přibyl právě kapitán zlaté generace Reichel. Dalšího vám měl výkonný výbor svazu podle plánu schválit 6. srpna, ale zatím se nic nestalo.
Přiznám – je to složité. Ten člověk nám všem musí sednout. Naštěstí ale nespěcháme a vím, že to nemusíme nijak hrotit. Se spoustou lidí jsem mluvil, ale nechci to tlačit na sílu. Je to rovněž otázka volby celého mého kolektivu, my všichni se na tom výběru chceme podílet, protože ten člověk nám musí vyhovovat trenérsky i lidsky. A musí být pro hráče trenérskou jistotou, že za ním půjdou a že mu budou věřit.
Takže počkáte třeba až do listopadového turnaje Karjala?
To ne! Okruh už se zužuje, takže bych to chtěl brzy rozhodnout.
Máte rozdělené role? Kdo se zaměří na útok, kdo na obránce?
Nebudeme to mít podle postů. Všichni budeme mluvit do všeho, i brankáři musí říct své k obraně, neboť musí být s beky ztotožnění.
Stál jste o setkání s vaším předchůdcem Jandačem. Stihli jste se potkat?
Ano. Byl jsem za ním, než odletěl do Magnitogorsku. Měli jsme dlouhý rozhovor. Já nároďák nikdy nedělal, on u něj byl pět let, ať už jako hlavní trenér, či asistent, a jeho zkušenosti jsou pro mě důležité. Rád jsem si ho poslechl.
Hlavní rada, kterou jste dostal?
Taková rada neexistuje. Ve finále to musí rozhodnout ten člověk, který na té střídačce v dané chvíli stojí. Pan Jandač měl jiné mužstvo, má jiné myšlenky, ale je vždycky důležité si ho vyslechnout a vzít si od něj něco.