Okupant Koněv. Maršál není jen hrdina
Na pomníku osvoboditele Prahy je nově pamětní deska, která připomíná i jeho další vojenskou kariéru
Pomník v Praze nemají jen oběti okupace ze srpna 1968, ale i jeden okupant. Sovětský maršál Ivan Koněv, který se na přípravě invaze do Československa podílel, má v Praze 6 na náměstí Interbrigády monumentální pomník z 80. let.
Pomník doposud představoval tohoto muže jako hrdinu a oslavoval československo-sovětské přátelství. Koněv, který v roce 1945 velel jednotkám, jež se podílely na osvobození Prahy, byl ale také tím, kdo zaštítil zpravodajský průzkum před invazí vojsk Varšavské smlouvy před půl stoletím. Radnice Prahy 6, které dílo patří, proto nechala vyrobit nové desky s vysvětlujícím textem.
„Nová cedule připomíná obě tváře maršála Koněva, tak důležité pro další vývoj Československa,“uvedl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Slavnostní odhalení zrestaurovaného pomníku maršála Koněva na pražském náměstí Interbrigády naplánovala radnice Prahy 6 přesně na 14.35 hodin. Před 50 lety 21. srpna 1968 zasedalo Národní shromáždění, které svým prohlášením okupaci odsoudilo.
Maršálův osud dovysvětlili historici
Ivan Stěpanovič Koněv navštívil Prahu mimořádně v květnu 1968. Účastnil se oslav osvobození, ale poblahopřál i kamarádovi z války, generálu Ludvíku Svobodovi, k zvolení prezidentem. Jeho návštěva Prahy měla ještě jiný účel – kryla tajnou inspekci sovětské vojenské rozvědky, která prováděla průzkum pro invazi okupačních armád o tři měsíce později. „Koněv o tom věděl. Tehdy nebyl žádný penzista, byl členem ústředního výboru strany a generálním inspektorem armády,“potvrzuje historik Jan Adamec.
Konečnou podobu textu na deskách připravili historici. „Při tvorbě textu na deskách jsme využili posudky historiků Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd,“říká místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN).
Nově pomník doprovází tři bronzové desky s českým, ruským a anglickým textem: „Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“
Proti odhalení nových desek protestovala zhruba desítka lidí, převážně politiků KSČM.