Ozvěny historie
Starý Plzenec zdobí románská rotunda
STARÝ PLZENEC Zdánlivě nenápadné městečko Starý Plzenec je plné architektonických skvostů. Zároveň je místem, kde se mnohokrát tvořila historie nejen českých zemí, ale i celé Evropy.
Asi nejvzácnější památkou je rotunda svatého Petra a Pavla, která patří k nejstarším dochovaným stavbám v celé České republice.
Postavena byla v západním předhradí raně středověkého hradiště, o němž existuje první zmínka z roku 976. Šlo o hlavní opěrný bod českých knížat v západních Čechách. Kdy přesně naši předci rotundu postavili, není známo. Historici obvykle uvádějí konec desátého století, ale není vyloučeno, že objekt vznikl o něco později. Ať je to jak chce, v každém případě jde o velmi hodnotnou církevní stavbu, která je od roku 1978 národní kulturní památkou.
První písemná zmínka o hradišti – „iuxta Pilisini urbem“– pochází z Thietmarovy kroniky, ve které se píše o porážce bavorského vojska v podhradí Plzně v roce 976.
Bitva byla součástí nepřátelských akcí mezi císařem Otou a českým knížetem Boleslavem II. Zdejší plzeňský hrad vznikl na strategicky zvoleném místě u významné cesty, která spojovala Čechy s centry Svaté říše římské Řeznem a Norimberkem. Po roce 1010 se ve zdejší mincovně krátce razily denáry knížete Jaromíra. Největšího významu hradiště dosáhlo ve dvanáctém a v první polovině třináctého století. Součástí areálu bývalého plzeňského hradu je také přírodní památka Černá stráň. Památka je vystavěna z typického řádkovaného křemencového zdiva spojeného vápennou maltou. Stavba nebyla nikdy kompletně zaklenuta. Valenou románskou klenbou byla zakončena pouze apsida.
Rotunda měla patrně původně dřevěný trámový strop a šindelovou
střechu. Objekt prošel mnoha přestavbami, původní tvar si ale zachoval. Chátrat začal po roce 1421, kdy byl husity vypálen chotěšovský klášter, pod který spadal. Část zdiva se zřítila a hrozilo, že celá rotunda zanikne. Tomu zabránili Kokořovci z Kokořova, kteří po roce 1561 přilehlé panství koupili. Ti se zasloužili o znovuobnovení vzácné stavby.
Nedaleko rotundy je možné najít ještě drobné pozůstatky dvou dalších románských kostelů, jejichž základy byly shodně objeveny v roce 1921. Ten zasvěcený svatému Vavřincovi byl postaven v sousedství bývalého hradiště v 11. století. Při průzkumech zde byly nalezeny zbytky dlaždic takzvaného vyšehradského typu, které se shodují s románskými dlaždicemi kostela svatého Vavřince na Vyšehradě. Je na nich nápis Nero a obraz císaře, který je symbolem antikrista, a také fantastická zvířata znázorňující podle středověké typologie apokalyptické šelmy. V jeho blízkosti stával šlechtický purkrabský dvorec s kostelem svatého Kříže.
Ve městě se nacházejí také dvě gotické církevní památky. Pod Hůrkou, kde stojí rotunda, se vypíná kostel Narození Panny Marie pocházející z druhé poloviny 14. století. V centru města pak ještě najdeme kostel svatého Jana Křtitele přestavěný ve 13. století v přemyslovské gotice.