V sousedství Lennona
Pracovníci francouzské ambasády shlížejí na návštěvníky slavné Lennonovy zdi. V budově sídlí už od roku 1919.
MALÁ STRANA Když v prosinci roku 1988 navštívil Prahu francouzský prezident François Mitterrand, stal se nositelem hned několika prvenství. Byl totiž vůbec prvním francouzským prezidentem, který Československo navštívil od jeho vzniku. Navíc se stal prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu.
Kromě toho, že se setkal s prezidentem Gustávem Husákem, měl totiž Mitterrand na programu ještě snídani s Václavem Havlem a dalšími disidenty, během které se mluvilo třeba o lidských právech.
Schůzka francouzského prezidenta s disidenty se uskutečnila ve Velké jídelně Buquoyského paláce na Velkopřevorském náměstí, kde má Francie své velvyslanectví už od roku 1919.
„Na památku schůzky tady máme na stěně fotografii té události. Vedle Mitterranda tu sedí Václav Havel, Jiří Dienstbier nebo Petr Uhl,“říká současný francouzský velvyslanec v Praze Roland Galharague a dodává, že jídelna má kouzlo především při slavnostních večeřích, kdy ji osvětlují jen svíčky.
Buquoyský palác, jeden z nejvýznamnějších příkladů pražského baroka, začal v roce 1667 stavět pražský arcibiskup Jan Bedřich hrabě z Valdštejna. Postupně se palác rozšiřoval, nynější název ale dostal po rodu Buquoyů ze severní Francie, který jej zakoupil v roce 1748.
Po vzniku Československa si francouzský stát palác pronajal a v roce 1930 nakonec odkoupil i s nábytkem a obrazy. Šlechtický rod Buquoyů se totiž nepřihlásil k české národnosti a republiku opustil.
K původnímu nábytku postupně přibylo i několik kusů z francouzského státního mobiliáře nebo obrazy zapůjčené například ze zámku ve Versailles. Velká část umění na stěnách paláce se přitom pojí s francouzskou i českou historií.
Portrét v jednom ze salónů například zobrazuje generála Junota, vévodu z Abrantes, který bojoval v bitvě u Slavkova. Čestné schodiště, kterým na ambasádu přicházejí vzácné návštěvy, zase zdobí velká jezdecká busta filozofa Reného Descarta, který se údajně v touze po dobrodružství účastnil roku 1620 v řadách katolických vojsk bitvy na Bílé hoře.
Historických artefaktů je možné na půdě velvyslanectví nalézt mnoho. V salónu Karla X. pojmenovaném po francouzském králi z rodu Bourbonů, který v letech 1810 až 1816 pobýval v pražském exilu, visí na zdech dvě vzácné tapisérie použité při králově korunovaci.
Proč nemít rád Beatles
Hlavní vstup do ambasády je z Velkopřevorského náměstí, přímo naproti známé Lennonově zdi, na kterou je výhled i z mnoha oken sálů paláce. „Lennonovu zeď mám velmi rád, ale bývá to okolo ní často
rušné, protože se sem chodí dívat spousta lidí. Kancelář mého tajemníka má okna právě na ni, takže si nejsem jistý, jestli má ještě stále rád Beatles,“říká s nadsázkou velvyslanec.
Velké recepce nebo koncerty pořádá francouzská ambasáda v Hudebním salónu, který je největším salónem v celém paláci. Z něho se také vstupuje na velkou terasu, která propojuje dvě křídla paláce a nabízí pohled na zahradu.
Tam se konají například akce pro veřejnost a během každoročního dne otevřených dveří je zahrada místem pro stánky s francouzskými delikatesami nebo vínem. „Je to moje oblíbené místo na ambasádě. Má krásnou atmosféru, můžete se tady posadit do stínu a zaměstnanci ambasády si sem někdy chodí třeba sníst oběd,“popisuje Galharague.