Terén, nebo silnice?
V cyklokrosu je vicemistrem světa. Teď se Adam Ťoupalík začíná prosazovat i na silnici.
Už jednou se mu něco podobného povedlo. Psali o něm ve francouzském sportovním deníku L´Equipe. Dostal se na hlavní stránky všech cyklistických webů světa.
V belgickém Heusden-Zolderu tehdy omylem slavil titul cyklokrosového mistra světa o kolo dřív. Když pak po úchvatné stíhací jízdě v kategorii do 23 let vydřel stříbro, byl na sebe naštvaný: „Jsem blbec. Nic víc, nic míň.“
Uběhlo dva a půl roku a o Adama Ťoupalíka je znovu zájem.
Tentokrát plní stránky novin díky výkonu, za který může být daleko radši. Na norském silničním závodu Arctic Race of Norway vyhrál sobotní třetí etapu a připsal si tak zatím životní úspěch.
„A mě to moc nepřekvapilo,“usmívá se reprezentační trenér Tomáš Konečný. „Adam letos podává výborné výkony. Jezdil skvěle v červnu, na mistrovství Evropy patřil mezi nejlepší a teď jen prokázal, že má celý rok výbornou formu.“
Jeho norský triumf byl o to cennější, že přišel v závodě, na kterém startovaly hned čtyři týmy nejvyšší kategorie World Tour s řadou osobností z podniků Grand Tour.
I v tak nabité konkurenci se Ťoupalík dokázal prosadit. „Ze čtyř etap jsme vyhráli tři, protože Mathieu van der Poel ovládl dvě. A to nejsme tým z World Tour, ani prokontinentální tým. Jsme až třetidivizní stáj,“těšilo českého cyklistu.
Zažívá letos suverénně nejlepší sezonu na silnici. Už na začátku června byl na etapovém závodu ve Francii šestý, skvěle si vedl také na republikovém šampionátu, kde až do posledního kola bojoval o medaili.
„A před čtrnácti dny jsme jeli závod ve Francii, na který jsem se hodně připravoval. Jenže jsem onemocněl a nesedlo mi to. Forma se naštěstí dostavila teď v Norsku,“rekapituluje Ťoupalík.
Rok od roku svou výkonnost na silničních závodech zvyšoval a nyní se dostavují výsledky. „Na silnici je totiž znát, když přejdete z juniorů do elity. V osmnácti je těžké závodit na 200 kilometrů s profíky. Já jsem se odmala rok od roku zlepšoval, nedělal jsem žádné skoky,“říká.
„A možná také Adam pochopil, že špičkoví cyklokrosaři i dráhaři silnici potřebují,“myslí si trenér Konečný. „Když jsem závodil v Belgii, byl se mnou v týmu trojnásobný mistr světa v cyklokrosu Mario de Clercq. Objížděl s námi celou sezonu na silnici a pak byl dominantní v krosu.“
Prakticky stejný model nyní praktikují i dvě největší cyklokrosové hvězdy van der Poel s Woutem van Aertem. Oba se v létě věnují silnici, oba jsou na ní úspěšní a pak v terénu září. Stačí se podívat na výsledky letošního silničního mistrovství Evropy, kde dojeli na druhém a třetím místě za Matteem Trentinem, rovněž bývalým cyklokrosařem.
Je proto vůbec nutné, aby český cyklokrosový talent v budoucnu definitivně přešel na silnici, jako to dříve udělali Lars Boom nebo Zdeněk Štybar? „Na silnici je složité se prosadit, je tam více dravců. Ze začátku by to nebylo jednoduché, i Zdeněk se musel učit změnit trénink, aby patřil mezi nejlepší. Jde o to, jestli tohle chce, nebo jestli chce silnici dál brát spíše jako přípravu. Takhle to kluci jako van der Poel a van Aert dokážou kombinovat, a i na té silnici občas vyhrají,“říká Konečný.
Ťoupalík má ve dvaadvaceti stále dost času rozhodnout se, které disciplíně dá v budoucnu přednost. „Nějaký kontakt se silničními týmy probíhá a já sám jsem o tom dlouho přemýšlel,“připouští. „Ale mluví se o tom, že by se náš tým mohl od příští sezony stát druhodivizním, tak uvidíme, jak to dopadne.“
Než se vrhne do terénu, absolvuje Ťoupalík ještě dva jednorázové závody na silnici v Belgii a možná také kopcovité mistrovství světa v Innsbrucku.
Nominaci má od evropského šampionátu jistou, záleží pouze na belgické stáji, jestli ho těsně před startem cyklokrosové sezony pustí.
Pak by mohl k probíranému stříbru z bláta přidat i další úspěch na silnici.