Velvyslanectví do Jeruzaléma

Miloš Zeman by při své podzimní návštěvě Izraele rád ohlásil přesun naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jde o proizraelské gesto, ale pokud ji umístíme v západní části města, nenaruší to právní závazky našeho státu.

Prezident Miloš Zeman prosazuje přesun našeho velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, stejně jako to v květnu 2018 učinily Spojené státy americké. Rád by to oznámil už při své návštěvě Izraele letos na podzim. Z hlediska politického jde o proizraelskou podporu. Z hlediska právního může a nemusí mít tento krok zajímavé důsledky.

Zeman dlouhodobě podporuje Izrael jako stát, který je nám na Blízkém východě kulturně nejbližší, stát funkční a demokratický. Prezidentovi je sympatická jeho schopnost neustoupit přesile a vyhrát.

Jeruzalém jako hlavní město

Podle mezinárodněprávního obyčeje sídlí velvyslanectví ve městě, kde sídlí hlava státu. Záleží na každé zemi, jaké město určí za své hlavní, a ostatní státy rozhodnutí respektují. Izrael určil za své hlavní město Jeruzalém, kde sídlí prezident. Přesto je velvyslanectví České republiky umístěno v Tel Avivu.

Po ukončení britské správy Palestiny v roce 1948 měl být Jeruzalém z rozhodnutí Organizace spojených národů z listopadu 1947 zvláštním mezinárodním městem. K tomu však nedošlo, protože dnes Izraelci ani Palestinci nechtějí Jeruzalém jako zvláštní mezinárodní útvar. Hodlají ho zahrnout do svých států. Městské politické útvary v dějinách existovaly většinou jen krátkodobě (Krakov 1815–46, Gdaňsk 1920–39, Západní Berlín 1949–90).

Po první izraelsko-arabské válce v letech 1948–49 byl Jeruzalém rozdělen na západní izraelskou a východní arabskou část. Vlastní historické Staré Město s křesťanskou, arménskou, židovskou a muslimskou čtvrtí bylo součástí východního Jeruzaléma.

Právě Staré Město má náboženský význam pro judaismus, křesťanství i islám. Východní arabský Jeruzalém byl součástí Jordánska. V roce 1967 jej však za šestidenní války Izrael obsadil a připojil k Státu Izrael. Na rozdíl od Západního břehu Jordánu, který sice Izrael vojensky okupuje, ale nevtělil jej do svého státu. Jordánsko se práva na Západní břeh Jordánu s východním Jeruzalémem vzdalo v červenci 1988 a uznalo Stát Palestina.

Naprostá většina států i mocností uznává Stát Izrael včetně jeho územní existence minimálně v hranicích do roku 1967 i se západním Jeruzalémem. Stát Palestina je také uznáván většinou států světa, ale neuznávají jej některé mocnosti – USA a Británie.

My a Stát Palestina

Stát Palestina byl vyhlášen 15. listopadu 1988 a dosud jej uznalo přes 130 států včetně Československa, které to učinilo 18. listopadu téhož roku a navázalo s ním diplomatické vztahy na úrovni velvyslanectví.

Při rozdělení Československa uznala Česká republika ústavním zákonem z 15. prosince 1992 všechny státy, které uznávalo Československo. Nemusela tak učinit, ale udělala to ze své vůle v době demokratické.

V politice se toto uznání příliš neprojevuje, ale protože je dáno ústavním zákonem, musí být státními orgány respektováno. V běžné politice však většinou státní orgány podporují americké stanovisko a prezentují postavení Palestiny jako zvláštní samosprávy na okupovaných územích, nikoli samostatného státu.

Projevilo se to, když Česká republika nepodpořila uznání Státu Palestina za nečlenský stát OSN na Valném shromáždění OSN v listopadu 2012, kdy naprostá většina 138 členských států OSN byla pro. Čtyřicet jedna se zdrželo a jen devět včetně Česka bylo proti.

Tato dvojakost se projevuje i v tom, že v Praze působí velvyslanectví Státu Palestina, zatímco Česká republika provozuje jen styčný úřad v Ramalláhu pro kontakt s palestinskými orgány, který nemá postavení velvyslanectví.

Není Jeruzalém jako Jeruzalém

Přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma bude bez ohledu na jeho „novou adresu“vnímáno jako proizraelské gesto. Pokud bude umístěno včetně bytů pro diplomatický personál v západním Jeruzalémě, nenaruší to právní závazky našeho státu.

Přesunutí bude výrazem mezinárodní zdvořilosti, naznačí, že Česko respektuje jako u všech ostatních států jejich právo určit si své hlavní město. Zřídí diplomatické zastoupení ve městě, kde sídlí izraelský prezident, jako to činí v jiných zemích.

Přitom státy uznávající Izrael respektují, že do jeho území platně náleží i západní Jeruzalém. Též rezidence izraelského prezidenta je umístěna v západním Jeruzalémě ve čtvrti Talbija.

Pokud by ovšem Česká republika své velvyslanectví umístila na území východního Jeruzaléma, bude jednat v rozporu s rozhodnutími Organizace spojených národů i většinou mezinárodního společenství, které jeho anexi Izraelem neuznalo.

Danou otázku musí především řešit Stát Izrael a Stát Palestina v rámci mírové smlouvy. Izrael se nevzdá Starého Města, je však možné, že pro mír vyčlení z Jeruzaléma některá arabská předměstí.

I Praha by bez pražského Starého Města nebyla Prahou, ale pokud se vyčlení Klánovice nebo Řeporyje, na charakteru města to nic nezmění.

Dle mezinárodněprávního obyčeje sídlí velvyslanectví ve městě, kde sídlí hlava státu.