Každý Rus nebyl okupant. Dokázalo to osm hrdinů
Vězení, nucený pobyt v psychiatrické léčebně, vyhnanství nebo vyhazov z práce či ze školy. Tak ocenil sovětský režim osm statečných Rusů, kteří před padesáti lety přišli v Moskvě demonstrovat proti invazi jednotek Varšavské smlouvy do Československa.
Sešli se v poledne 25. srpna na Rudém náměstí. Konstantin Babickij třímal prapor s česky psaným heslem „Ať žije svobodné a nezávislé Československo“, Vadim Delone s Pavlem Litvinovem rozvinuli transparent „Za vaši a naši svobodu“a Vladimir Dremljuga doma napsal na staré prostěradlo vzkazy „Svobodu pro Dubčeka“ a „Pryč s okupanty“.
Mezi osmi, kteří se rozhodli nemlčet, byly i tři ženy – Larisa Bogorazová, Taťána Bajevová a Natalie Gorbaněvská. Ta přišla na Rudé náměstí s tříměsíčním synem v kočárku a mávala československou vlaječkou.
Reakce tajné policie byla rychlá a tvrdá. Viktora Fajnberga stála čtyři přední zuby, ostatní si odnesli modřiny, vlajka byla zničena a transparenty zabaveny. Všichni skončili na policii.
Šlapali po nás
Pár chvil protestu na Rudém náměstí mělo celoživotní dohru pro nejmladší z protestujících Taťánu Bajevovou. „Mládí je vždy spojeno s emocemi. Pamatuju si na momenty, kdy nás bili a šlapali po nás. Pamatuju si, jak jsem někomu otírala krev. Nebyla jsem uvězněna, ale musela jsem odejít ze školy, následovaly výslechy a poslali mě do továrny,“vzpomínala při poslední návštěvě Prahy. Nikdy ale nelitovala.
Tehdy dvacetiletou studentku před výslechem ostatní přesvědčili, aby kvůli svému věku vypověděla, že se na Rudém náměstí ocitla náhodou. Předpokládali vysoké tresty okolo deseti let ve vězení a v táborech. Předpoklad částečně vyšel. Po noční domovní prohlídce byla propuštěna a trestní stíhání proti ní bylo zastaveno. Týden po demonstraci ji však vyloučili z Ústavu historie a archivnictví.
S největším trestem odešel od soudu Pavel Litvinov. Z věznice byl eskortován do městečka Verchnije Usugli na Sibiři. Zde pracoval až do roku 1973 v dolech.
Podobně dopadl Viktor Fajnberg, jen s tím rozdílem, že místo ve vyhnanství strávil pět let v sovětských psychiatrických léčebnách. Stejně jako dalším „pacientům“na klinice byly i Fajnbergovi podávány silné léky proti halucinacím a dalším poruchám, přestože jimi netrpěl. Začal držet
Na demonstraci proti sovětské okupaci se 25. srpna 1968 sešlo v Moskvě jen několik hrdinů. Čekaly je za to mnohaleté tvrdé tresty.
hladovku, výsledkem byla izolace, násilné podávání jídla nosem a upoutání na lůžko. Tehdy se ho zastal akademik a pozdější nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov.
V Sovětském svazu neměl nikdo z osmi statečných budoucnost. Většina z nich dříve či později skončila v exilu, ve Francii nebo ve Spojených státech. Tam se opět mohli věnovat svým povoláním.
Letos se sešli v Praze
Tři z osmi protestujících, Litvinov, Fajnberg a Bajevová se sešli v červnu v Praze. U příležitosti 50. výročí pražského jara jim ministr zahraničních věcí Martin Stropnický udělil vyznamenání Gratias agit.
Pamětní medaili jim předal i předseda Sněmovny Radek Vondráček.