Lucemburský šok. Zázrak řídí boháč, který rád šetří
David Čermák fotbalový reportér MF DNES
Při pohledu na jejich webové stránky byste nepoznali, že se stalo něco zvláštního. Euforie? Oslavný článek? Nebo aspoň referát ze zápasu? Nic! Dokonce ani rozhovor s trenérem nebo s někým z hráčů. Skoro jako by v klubu F91 Dudelange čerstvý úspěch ani neprožívali. Přitom je co prožívat! Poprvé v historii je lucemburský fotbal na prahu účasti v základní skupině Evropské ligy. Díky týmu z dvacetitisícového města, který si vyšlápl na mnohem slavnější kluby.
Nejdřív senzačně vyřadil ve třetím předkole Legii Varšava. A v úvodním zápase posledního, čtvrtého předkola ve čtvrtek doma zaskočil v pohárech ostřílenou rumunskou Kluž – po vítězství 2:0 chybí k postupu jen krůček.
„Může to vypadat jako šok, ale mě to tak nepřekvapuje,“tvrdí Andrej Kerič, kdysi nejlepší střelec české ligy v dresu Liberce, který v Dudelange před třemi lety působil. „Já tam přišel v roce 2014 a už sezonu předtím vyřadili Salcburk. Teď jen ukazují, že to nebyla náhoda. Ale je fakt, že když porovnáte jejich finanční možnosti s těmi v Legii nebo v Kluži, připomíná to zázrak.“
A to je ještě třeba připomenout, že domácí hráči nebo ti, kteří žijí kousek od hranic v Belgii či Francii, vedle fotbalové kariéry chodí do práce. Cizinci, včetně bývalého srbského Rýsuje se překvapení reprezentačního stopera Biševace, si vydělají slušné peníze a fungují jako profesionálové, místní mají výrazně odlišný režim.
Měsíčně si přijdou zhruba na tři tisíce eur, což v zemi, kde se průměrný měsíční plat pohybuje v přepočtu kolem 120 tisíc korun, na pohodlný život nestačí.
„Třeba můj bývalý spoluhráč Da Mota, lucemburský reprezentant, pracoval v bance. A brankář Joubert, který je v Dudelange ještě teď, dělá přímo pro majitele klubu,“dává příklady Kerič. „Ale myslím, že se moc nenadře. Když to řeknu v nadsázce, tak mu jen odemyká nebo zamyká dveře.“
Šéf klubu Flavio Becca, to je vůbec zajímavá postava. Řadí se mezi nejbohatší persony v celém Beneluxu, vydělal miliardy na obchodu s realitami a patřil mu cyklistický tým Trek-Leopard nebo motocyklová stáj Leopard Racing. Jenže zároveň umí šetřit. Zvlášť peníze, které pouští do fotbalu, si pečlivě hlídá.
„Je to opravdu bohatý frajer, ale se mnou se třeba hádal o 200 eur,“směje se Kerič. „Měl jsem slíbenou zajímavou smlouvu, a když jsem ji měl podepsat, najednou byl plat třikrát nižší. Musel jsem dost slevit a stejně jsme se pak ještě handrkovali o drobné.“
To však neznamená, že by se Becca o klub nestaral a nesnažil se ho posunout na vyšší úroveň. Vybudoval moderní tréninkový areál: dvě hřiště s přírodní trávou, jedno s umělým povrchem, zázemí pro hráče.
A dokáže přitáhnout i zajímavá
pokazila. Jako před týdnem, kdy doma nechala vyrovnat Příbram na 2:2. Nutno připomenout, že Příbram hrála celý druhý poločas v deseti. Ani Bohemians nebyli v ideální kondici. Nedostávali se k zakončení, chybovali v postupném útoku a klíčový záložník Mašek si po souboji s Chipciem ošklivě vykloubil loket.
Jenže tým se nevzdal. Silou vůle favorita zatlačil a vyrovnal.
Co bude ve Spartě následovat? Řešení s provizorním trenérem Ščasným dostalo povážlivé šrámy, mužstvo znovu začalo být nepřesvědčivé a statické. Také roztěkané, nepřesné a unylé. jména: kromě Biševace třeba bývalého dortmundského záložníka Krusku s téměř sto starty v bundeslize nebo Bulhara Jordanova, který v juniorských kategoriích reprezentoval Německo.
Hlavní zásluhu na nečekaném evropském tažení má ovšem kouč Dino Toppmöller – syn slavného německého trenéra Klause, který měl před deseti lety blízko na lavičku české reprezentace.
„Překvapilo mě, že už je v Dudelange třetí sezonu. Becca pravidelně měnil trenéry hned po roce,“upozorňuje Kerič. „Asi je to důkaz, že teď tam všechno fakt funguje.“
Razítko může dát odveta v Kluži. Když ji Dudelange zvládne, užije si historický moment. Třeba ho pak zaznamená i klubový web.