U Kremlu se zatýkalo i po padesáti letech
nyní nemají. Nemusí se jim to sice podařit, ale už jenom to, že to zkusí, bude pro Británii znamenat další časové zdržení a nutnost vynaložit vyšší úsilí k tomu, aby nová dohoda byla podepsána.
Například Rusové se nijak netají tím, že z dočasně oslabené Británie zkusí vytěžit co nejvíc. „Ruská diplomacie je známá svými tvrdými vyjednavači. Také jsme na to patřičně hrdí,“řekl jeden z ruských diplomatů na dotaz, zda se Británii pokusí využít. Po nedávné aféře dvojích otrav bojovým jedem novičokem, z nichž britská vláda viní právě Rusko, navíc na ruské straně nebude velká vůle dělat ústupky a kompromisy.
Jako nový stát
„Nejbližší přirovnání, které pro situaci Británie po tvrdém brexitu můžeme použít, je vznik nového státu. Je to jako začínat téměř od nuly,“říká bývalý právník britské vlády Andrew Hood, který nyní působí v soukromé advokátní firmě.
Z více než sedmi stovek smluv se téměř tři sta týká bilaterálních obchodních dohod, další dvě stovky upravují mezinárodní spolupráci v oblastech, jako je sdílení citlivých dat nebo antimonopolní pravidla.
Jen čistě po praktické stránce bude každá dohoda představovat četné a opakované zahraniční cesty po celém světě.
Každá smlouva se bude muset otevřít a prostudovat. Právníci britské vlády pak začnou navazovat kontakty se svými protějšky v každé konkrétní zemi, domlouvat schůzky, opakovaně na ně cestovat, postupovat ve vyjednávání a úspěšně je ukončovat.
„Mluvíme o obrovském počtu komplexních dokumentů,“říká někdejší britský vyslanec při EU David Hannay. „Množství práce, které by je všechny nahradilo, je nepředstavitelné.“
Británie i EU se už začaly připravovat na možnost, že nastane takzvaný tvrdý brexit, tedy že Británie odejde bez dohody, která bude upravovat její budoucí vztah vůči EU.
Brusel už vydal sérii 68 dokumentů, které popisují následný stav v řadě oblastí včetně bezpečnosti, energetiky nebo obchodu. Podobné „návody“Británie začala zveřejňovat minulý týden, poslední z celkem asi osmdesáti má být venku do konce září. V nich už Británie počítá s tím, že bude i nadále sdílet některá pravidla EU.
Policie na Rudém náměstí v Moskvě zatkla v sobotu tři účastníky sobotní vzpomínkové akce na padesát let starý protest skupiny osmi Rusů proti invazi do Československa v srpnu 1968. Manifestace se zúčastnilo několik desítek lidí.
Česká diplomacie je v kontaktu s trojicí těch, kteří byli zatčeni a obviněni. Byli sice po třech hodinách propuštěni z policejní vazby, ale u soudu jim za nepovolenou demonstraci hrozí pokuta do výše zhruba deset tisíc korun.
Šéf zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák zásah ruské policie proti demonstrantům kritizoval. „Dobře, že si dnes v Moskvě připomněli protest před 50 lety. Špatně, že tři účastníci byli zadrženi,“řekl v sobotu Jindrák.
Mezi zadrženými byli aktivista za lidská práva Sergej Šarov-Delone, synovec básníka a účastníka protestu v roce 1968 Vadima Deloneho, liberální politik Leonid Gozman a Anna Krasovická, vnučka další účastnice padesát let staré demonstrace Natalje Gorbaněvské.
Skončili na policejní stanici poté, co se marně pokoušeli rozvinout transparent se sloganem „Za vaši a naši svobodu“. Právě toto heslo použilo 25. srpna 1968 osm demonstrantů protestujících proti okupaci Československa. (ČTK)