Korupce stojí stát až stamiliardy ročně

Malá domů, já na bráchu, brácha na mě. Cíl korupčníků je jasný: získat materiální výhody, větší moc a vliv. Důsledky korupce jsou ekonomické i psychologické.

Speciální virtuální tlačítka nebo mailové adresy, poradny neziskových organizací, policie. Možností, kde se dá oznámit podezření na korupce, není málo. A pořád je co oznamovat.

„Velké mezery v transparentnosti mají stavební nebo zdravotnické zakázky. Pracujeme na systémových změnách,“říká vedoucí projektu Rekonstrukce státu Josef Karlický. Oblastí bez výraznějších posunů jsou podle něj státem vlastněné podniky, kde stále chybí nezávislá externí kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a procesy. „Obsazování orgánů těchto podniků jsou nadále neprůhledné a často i zpolitizované,“míní Karlický.

Modelová situace může vypadat třeba takto: Firma XY dodává tonery do tiskáren. Proto se automaticky orientuje na oblasti, v nichž jsou tiskové služby používány na denní bázi – formuláře ve státní správě. Ministerstvo vypíše zakázku na dodávku tonerů. Radek se na společenské akci seznámí se zástupcem ministerstva, jenž mu za určité „všimné“prozradí, které firmy byly do zakázky pozvány, jaké při osobních konzultacích a neformálních setkáních padaly zmínky o cenových rozmezích a jak naformulovat kvalitativní popis dodávky tak, aby vyhovoval i proti kvalitnější konkurenci. Díky těmto informacím firma tendr vyhraje.

Firma XY nabídne nejnižší cenu a díky protekčnímu jednání uspěje s výrobkem nižší kvality, který má nižší efektivitu a vyšší kazovost. Nadstandardní vztahy se promítnou i do smluvní dokumentace, kde je dopad kazovosti k tíži státní správy a způsobuje jí vícenáklady. To smaže cenovou výhodu soutěže.

Velké ryby

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy tkví podstata problému v obrovském objemu veřejně přerozdělovaných peněz. Peněz, které nemají konkrétního majitele, a proto je lze snadněji rozkrádat. „Můžeme vymýšlet všemožné způsoby bonzování korupce, ale uvažme, že pokud půjde o opravdu velké částky, které může korupční jednání vynést, bude každá odměna malá. Velké ryby tedy nakonec uplavou. Žádných velkých ryb ovšem nebude, nebude-li ani žádných velkých veřejných zakázek,“míní.

Tam, kde je dobře vidět na průběh veřejné soutěže, se riziko korupce výrazně snižuje. Totéž platí o skrytých příjemcích dotací. „Když je veřejně známo, komu nakonec peníze připadnou, je mnohem těžší zahrát si malou domů,“popisuje Karlický.

NKÚ podle něj už léta čeká na to, až bude moci auditovat státní a městské firmy. „To jsou ty, kde se dějí nejznámější korupční kauzy novodobé historie. A přitom to vlády slibují jedna za druhou. V poslední době se stát spíš vrhl na boj s daňovými úniky, ale proti korupci v podnikatelské sféře nijak zvlášť nevystupuje,“konstatoval Karlický.

Tresty za úplatkářství

Jak na tom konkrétní společnost s korupcí je, se dá špatně zjistit, ani jedna z korupčních stran nemá logicky zájem se nějakou získanou výhodou chlubit. Za úplatky totiž hrozí i několikaleté vězení. A to i tomu, kdo o korupci „hodnověrně“věděl, ale neoznámil ji. Trestní zákoník myslí jak na přijetí úplatku, tak na podplácení i na určité nepřímé formy korupce.

Sofistikovanější podoby korupce je však velmi obtížné zachytit, natož dokázat v trestním řízení. „Případy, kdy někdo předává úplatek v igelitové tašce či v krabici od vína, už dnes budou spíše výjimečné. Proto je důležitější přijetí systémových preventivních opatření typu registr smluv než tvrdší represivní opatření,“míní zástupce Rekonstrukce státu.

Důsledky korupce jsou ekonomické i psychologické. Ekonomicky může jít podle Karlického až o stamiliardy z veřejných peněz ročně zejména kvůli nevýhodným investicím či prodejům. Klientelistické a korupční jednání a uvažování je také brzdou pro zdravé podnikatelské prostředí, což znamená další těžko vyčíslitelné ztráty z hlediska rozvoje.

„Psychologický rozměr s tím bezprostředně souvisí, protože pokud jsou korupce a klientelismus vnímány jako běžný standard, který se navíc vyplácí, budou tyto jevy ve společnosti přirozeně přetrvávat,“upozorňuje Josef Karlický.

Tam, kde je dobře vidět na průběh veřejné soutěže, se riziko korupce výrazně snižuje.