Proč demokraté nechtějí odvolat Trumpa
Odvolat, odvolat, odvolat Donalda Trumpa z úřadu prezidenta, vždyť spolupracoval s Rusy a lhal. Tato slova hlasitě duní napříč americkým liberálním tiskem a z řad aktivistů. Jenže nikdo na ně neodpovídá. Hlavně demokraté mlčí. Žádné silácké výlevy, žádné divoké scénáře.
A to je dobře, protože strana si tak uchovává šanci, že uspěje v podzimních kongresových volbách. Musí to však být pro její představitele těžké, vždyť Trump v jejich očích dosáhl úrovně „antikrista“, jehož politickou kariéru by nejraději zadusili. Je jim jedno, co říká, oni ho nesnášejí. A jsou ochotni přísahat, že jde o nejhoršího prezidenta v americké historii. Jistě, před lety totéž říkali o Georgi W. Bushovi, ale to už zanesl prach času.
Trumpův neortodoxní způsob řízení země, zadlužování, útok na sociální systém, dráždění dlouhodobých spojenců a kamarádění s diktátory mu nedokážou odpustit. Že dotlačil Kim Čong-una k jednání a jeho daňové zákony drží nezaměstnanost nízko, je nezajímá. Je to přece ten Trump.
Toto černobílé vidění politiky jen dál rozděluje Ameriku. Krásně to ilustrují Trumpovy preference v průzkumech veřejného mínění. Celkově ho podporuje stabilně okolo 39 procent lidí, republikánů však přes osmdesát procent a demokratů méně než deset.
I proto demokraté okolo slova impeachment našlapují velmi opatrně, jako by se pohybovali v minovém poli. Protože přesně tím se teď plíží před podzimními kongresovými volbami. Bojí se, aby příliš tvrdý postup proti prezidentovi nezhatil šance strany. Nerozhodní voliči, o které se hraje, by si to totiž mohli špatně vysvětlit.
A demokratům by se najednou mohla rozplynout naděje, že znovu získají většinu ve Sněmovně reprezentantů a výrazně sníží republikánskou dominanci v Senátu.
Kromě toho impeachment je za současné konstelace politické moci neprůchodný.
A i po volbách krajně nepravděpodobný. Demokratická většina ve Sněmovně reprezentantů by po nich teoreticky mohla proces odvolání prezidenta spustit, jenže podle všech průzkumů předpokládaný republikánský Senát by ji zapíchl. Demokraté by kromě toho potřebovali k odstranění hlavy státu dvě třetiny hlasů – tedy mission impossible.
A proti odvolání prezidenta mluví i historické zkušenosti. Jen dvě americké hlavy státu si „vyzkoušely“proces impeachmentu. A ani jedna nebyla odvolána. Blízko k pádu měl Andrew Johnson, který vládl po válce Severu proti Jihu. K dvoutřetinové většině v Senátu chyběl jediný hlas. Tam se zadrhlo i odvolání Billa Clintona kvůli lhaní o sexuálním vztahu se stážistkou Monikou Lewinskou. Samozřejmě, kdyby neodstoupil po aféře Watergate Richard Nixon, nejspíš by ho odvolali. Jenže to se už nedozvíme.
Demokraté sice věří, že Trump spáchal něco podobného jako Nixon, když se prý tajně dohodl s Rusy před prezidentskými volbami, aby ho podpořili. Jenže nikdo ho nechytil za ruku při činu jako Davida Ratha. A přímé důkazy zatím nejsou. Nově Trumpa obvinil i jeho bývalý dlouholetý právník Michael Cohen. Prý ho poslal, aby tajně zaplatil dvěma ženám, aby před volbami nepustily do tisku, že s nimi měl Trump poměr. Přesto z demokratických řad před volbami slovo impeachment neuslyšíte.
Všichni tam doufají, že Trumpa uvaří nezávislá komise vedená Robertem Muellerem, která vyšetřuje jeho údajnou spolupráci s Rusy před volbami. A následně soudy, které prošetřují jeho další přešlapy. Pak už impeachment lidé skousnou. Jde o velkou politickou hru, na jejímž konci chtějí demokraté s úsměvem říct: My vám to přece říkali. A zároveň se neušpinit v procesu impeachmentu. Pomalé podrývaní a oslabování Trumpa se jim vyplatí v příštích prezidentských volbách mnohem víc.