Víte, kolik máte odpracováno?

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let práce vám chybí do přiznání starobní penze.

Bohdana Jarošová redaktorka MF DNES

Letošní sedmačtyřicátníci půjdou do důchodu v pětašedesáti letech. Podle novely zákona věk odchodu do penze zatím dále neporoste. To však neznamená, že v den svých pětašedesátin budou mít všichni automaticky nárok na starobní důchod. Žadatel musí splnit také druhou podmínku. Od příštího roku bude muset doložit, že za svůj život odpracoval povinných 35 let.

Za pětatřicet let se stane spousta pracovních kotrmelců. Zatímco dříve člověk nastoupil do práce, ve které zůstal až do důchodu, dnes je to jiné. Někdo po škole vyjede sbírat zkušenosti do zahraničí, v době krize práce není, v období prosperity se zase častěji mění zaměstnání kvůli lepšímu výdělku.

Podtrženo sečteno, jen těžko se po třiceti letech na šesti sedmi pracovištích s několika přestávkami dohledávají pracovní smlouvy nebo evidenční listy, které dokládají, kde a kolik jste vydělávali. „Pět let před důchodem jsem poslala žádost o výpis, kolik let mám na důchod napracováno, nechtěla jsem být nepříjemně překvapená, že nějaká léta nemám započítaná,“říká důchodkyně Jitka, která za pracovní život vystřídala několik účetních kanceláří.

Právě ženy nad padesát let se nejčastěji obracejí na Českou správu sociálního zabezpečení s žádostí o výpis odpracovaných let. Ale zájem mají i muži. „Stačí poslat třeba i obyčejný dopis, ze kterého je patrné, že žádáte o výpis evidovaných dob důchodového pojištění. Pro zjednodušení sepsání žádosti o informativní list jsme připravili tiskopis,“říká Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení.

Kde jste pracovali od září 2002?

Česká správa sociálního zabezpečení má devadesát dnů na to, aby vám poslala odpověď. Zpravidla ji dostanete do několika dnů. „Za deset dní jsem měla dopis ze sociálky ve schránce. A byla jsem překvapená, vůbec jsem neměla započítanou rodičovskou. Bylo to ale v pořádku, započítává se až při žádosti o důchod,“říká čtyřiačtyřicetiletá Barbora, která pracuje v pražském vydavatelství.

V přehledu se sice neuvádí, kde jste v minulosti pracovali a kolik jste si vydělali, ale máte zde spočítány roky, kdy jste byli pojištění, popřípadě jste čerpali takzvanou náhradní dobu pojištění, která se vám do evidovaných let započítává. Jsou to období, kdy za vás pojištění platil stát. Například jste studovali, byli na nemocenské nebo krátce figurovali v evidenci úřadu práce.

Některá období, jako například už zmiňovanou rodičovskou, vám však úřad započítá až později, při podání žádosti o penzi.

Nejdůležitější je zaměřit se na poslední část listu, kde vám úřad vypíše přehled neevidovaných dob. Tedy období, kdy o vás nemá žádné údaje. Pokud je nebudete schopni dohledat a doložit, nezapočítají se do důchodového pojištění.

A tady začíná detektivní práce, kdy je potřeba vzít na pomoc životopis nebo vlastní archiv pracovních smluv a hledat. Nebo kontaktovat bývalého zaměstnavatele. Pomůžou vám v tom také pracovníci pobočky okresní správy sociálního zabezpečení, kam podle trvalého bydliště patříte. „V případě, že zaměstnavatel již neexistuje nebo je nekontaktní, může OSSZ na základě dokladů, například pracovní smlouvy, výplatní pásky, potvrzení zaměstnavatele nebo kopie mzdových listů, které občan sám předloží, provést rekonstrukci evidenčního listu důchodového pojištění,“vysvětluje další postup Buraňová.

Téměř pět let pojištění chybí podle výpisu sedmačtyřicetiletému vedoucímu výroby Janovi. „To jsem nečekal. Na konci devadesátých let mám tříletou pauzu. Dělal jsem v lese a netuším, zda za mě zaměstnavatel odváděl nějaké pojištění,“stará se. Pokud najde pracovní smlouvu nebo aspoň nějaké výplatní pásky, bude mít o starost míň.

Nejasnostem můžete předejít už ve stávajícím zaměstnání. První známkou toho, že není vše v pořádku, je například to, když nedostanete každý rok od zaměstnavatele evidenční list důchodového pojištění.

„Pokud má pracovník podezření, že jeho zaměstnavatel neplní stanovené povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení, může se obrátit na příslušnou OSSZ, která ověří, zda je přihlášen k účasti na pojištění. Doporučujeme zaměstnancům, aby na takzvanou práci načerno nepřistupovali, neboť z dlouhodobého hlediska jsou její negativní dopady zřejmé,“podotýká Buraňová.

Lidé pracující načerno nemají tak započítanou ani dobu práce, ani příjmy, což pak pocítí na budoucím důchodu. „A netýká se to jen starobního, ale i invalidního či pozůstalostního či dávek nemocenského pojištění. Tito lidé potom bývají překvapeni, že ‚nedostanou‘ důchod nebo nemocenské dávky, ačkoliv

jim zaměstnavatel vyplácel relativně vysokou mzdu, anebo se podivují nad nízkou výší vyplacené dávky,“dodává Buraňová.

Nepřestávejte pátrat

Sociální správa neřeší, jestli má váš výpis nedostatky, nebo ne. Záleží jen na vás, zda budete případné nesrovnalosti řešit.

Každý rok pojištění je dobrý, ví to i sedmdesátiletá důchodkyně Věra, jež v padesátých letech absolvovala devátou třídu základní školy, která však tehdy nebyla povinná. „Započítali mi obvyklých osm let. Dozvěděla jsem se od kamarádky, že jí přiznali i devítku, a tak jsem to zkusila.

Zavolala jsem do školy do Mikulova, kde mě odkázali na městský archiv. Doklad našli a já dostala k důchodu přidáno,“říká seniorka.

Některé případy jsou zapeklitější. Týká se to třeba lidí, kteří žili před rozdělením ČSFR na Slovensku. „Pokud měl občan trvalý pobyt na Slovensku, je doba jeho zaměstnání evidována Sociální pojišťovnou v Bratislavě. Obdobně to platí i u pracovníků v zahraničí. Roky odpracované v zahraničí na výpisu z ČSSZ nenajdou, evidujeme jen doby získané v ČR. Až v rámci důchodového řízení si ČSSZ vyžaduje údaje z evidence druhého státu,“vysvětluje Jana Buraňová.