Za hříchy na půdě bude více trestů

Kvůli klimatické změně přitvrdí pravidla pro péči o půdu.

Jitka Vlková redaktorka MF DNES

tvrtý suchý rok v řadě a přívalové deště zviditelnily prohřešky zemědělců vůči půdě. Jde hlavně o vodní erozi. Orná půda z polí odtéká pryč a krajina přichází o úrodnou zeminu i o životodárnou vodu. Ministerstva zemědělství a životního prostředí teď dokončují protierozní vyhlášku, která má zemědělcům přidat nové povinnosti.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) loni potrestal 109 zemědělských podniků za to, jak se chovaly k půdě, na které hospodaří. Nedodržely podmínky „dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy“. SZIF jim proto strhl tři až pět procent z dotací na plochu, dohromady 8,7 milionu korun. Fond posílá kontroly k jednomu procentu žadatelů o dotaci na zemědělskou půdu – zejména k těm v erozí ohrožených oblastech a také na základě udání.

Kromě sedmi zásad dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy by měla zemědělskou půdu Pramen: SZIF; Půda – Obrázková statistika, Národní zemědělské muzeum 2018 před degradací nově ochránit protierozní vyhláška. „Zpřísní se podmínky pro zemědělce. Bude se rozšiřovat plocha, na kterou se bude vztahovat povinná protierozní úprava. Dnes je to zhruba 15 procent, od příštího roku 25 procent zemědělské půdy v Česku,“říká Petr Jílek, náměstek pro řízení sekce zemědělských komodit a ekologického zemědělství. Podle něj je zpřísnění motivované klimatickou změnou, kdy extrémy počasí jsou stále větší a dochází k dlouhým obdobím sucha nebo přívalovým srážkám.

Nová pravidla pro pole

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) už označil pozemky, na které se povinnosti nově budou vztahovat. Zemědělci musí například pozemky rozdělit, udělat na nich zasakovací a přerušovací pásy, biopásy, vysadit remízy, častěji střídat plodiny a zapravovat organickou hmotu do půdy. Některé erozně nebezpečné plodiny, jako je kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok (stejně jako kukuřice se používá v bioplynových stanicích), případně nepěstovat vůbec nebo s omezeními.

Tyto metody ochrany půdy se snaží ministerstvo zemědělství propagovat a využívá k tomu takzvané demonstrační farmy. Je jich čtrnáct v republice a zájemci se tam jezdí učit nové postupy.

U erozí mírně ohrožené půdy se zmíněné nebezpečné plodiny smějí i dnes „dělat“jen s použitím takzvaných půdoochranných technologií. Jde o zemědělské postupy – například strip-till (pásové setí, třeba do strniště), hrázkování a důlkování u brambor (aby voda s rozmělněnou půdou neodtékala v řádcích).

„Jedna z metod využívá přemrzlé meziplodiny. Na podzim se na pole vyseje svazenka vratičolistá, která vzejde a vytvoří peřinu na půdě, v zimě zmrzne a následně svými zbytky a kořeny chrání půdu před deštěm a větrem až do doby, než na jaře zemědělec zaseje kukuřici,“říká Jan Vopravil z oddělení pedologie a ochrany půdy VÚMOP.

Protierozní vyhlášku a zařazení pozemků do protierozních úprav pocítí i Jan Staněk, člen představenstva Asociace soukromých zemědělců ČR, který hospodaří na 370 hektarech půdy v jižních Čechách. „Podle jedné z verzí připravované vyhlášky nebudu smět na lehčích, písčitých polích pěstovat mák, kterého dělám dost. Na rovině obhospodařuji těžké jílovité půdy, tam se pěstovat nedá, nenaroste,“říká zemědělec.

Využívá přitom některé postupy, které půdu šetří. Používá pásový kombajn, který ji méně utužuje, a do půdy ve svém vlastnictví zapravuje speciální řasy, které v ní udržují drobnou flóru a faunu, a vylepšují tak propustnost vody do země.

Podle něj není vyhláška žádná katastrofa, ale obává se, že nebude mít kýžený efekt. „Je to o přístupu konkrétního zemědělce. Když nehospodaří na své půdě, nemá velkou motivaci investovat do ní tolik,“myslí si farmář, který hospodaří ze čtvrtiny na svém.

Smlouvy na pronájem se zpravidla uzavírají na rok, protože majitelé půdy ji chtějí pronajmout tomu, kdo dá víc. Investovat do vápnění či do přísunu organické hmoty se proto nájemcům nechce, neboť není jisté, že výsledky tohoto snažení sklidí oni. Navíc proti vůli majitele nemohou iniciativně dělat některá protierozní opatření – například na část pole zasít trávu a vytvořit louku – ta se totiž pronajímá za menší peníze. Vyhláška nicméně některé méně uvědomělé majitele půdy přiměje, aby půdu před erozí ochránili.

Nový předpis by měl také dát více pravomocí starostům obcí pod svahem, které jsou při přívalových deštích pravidelně zaplavovány ornicí z okolních polí. „Starosta může erozi nahlásit a ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem dojde k přehodnocení rizikovosti pozemku. Na zemědělce se pak budou vztahovat přísnější managementy hospodaření,“říká Jílek. (v ha na jednoho obyvatele)