Studna vydrží věky. Ale musí se o ni pečovat

Dobře udělaná studna vydrží téměř neomezeně dlouho, a to bez nějaké intenzivní péče. Pokud v ní však má být dost čisté vody i po letech, vyplatí se přece jen věnovat čas a energii její údržbě.

„Když vám voda ze studny zmizí, ale sousedé ve vesnici mají v podobných studnách vody dost, sucho za to nemůže,“říká Josef Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského v pražské Podbabě.

Studnaři se shodují na tom, že za nimi lidé chodí teprve tehdy, když mají problém. Třeba i po letech, když majitele trápí, že studna už nedává tolik vody jako dříve. Může za tím být sucho, ale nemusí. Někdy stačí studnu jen vyčistit a vody může být zase dost.

„Zhruba by se měla jednou za pět až deset let zkontrolovat,“dodává Datel. S údržbou kopané studny si může poradit i laik, na vrtané studny to chce odborníka.

1 Kal musí pryč

Kolik je ve studni vody, zkontroluje snadno i úplný laik. „U většiny studní k tomu stačí třeba i provázek s uzlíky se závažím na konci,“říká Datel. Méně vody může signalizovat sucho, ale také to, že se na dně usazuje kal. Vrstva kalu sníží výšku vodního sloupce ve studni a s tím i množství vody, které může majitel studny najednou vyčerpat. Kal navíc snižuje kvalitu vody a také může poškodit čerpadlo.

„Ve studni, kde bylo původně 1,5 metru vody, může být po letech vlivem sedimentů jen jeden metr, aniž by hladina opticky klesla,“říká Datel. Hladinu doporučuje měřit zhruba jednou za čtvrt roku, nejlépe brzy ráno, kdy je hladina na maximu. Jeden či dva horší výsledky nic neznamenají, pokud se ale hladina snižuje dlouhodobě a trvá to dva až tři roky, je načase ptát se proč.

Studny se zanášejí dvojím způsobem.

„S vodou se do nich vyplavují zrnka hornin z okolí vrtu, otvory ucpávají i vysrážené minerály z vody,“říká Datel. Obsah minerálů ve vodě nikdo neovlivní. Za to, že se do studny ve větší míře dostávají kaly z okolí, může ale hlavně kvalita práce studnaře. „Pokud se musí čistit každý rok, je to opravdu špatně,“vysvětluje Datel.

Kal se ze studny většinou dostává pryč kalovým čerpadlem, na vsích mohou pomoci i hasiči. U vrtaných studní se vyplatí pozvat si na čištění studnaře.

2

Nechte zkontrolovat trubky Čas od času (zhruba jednou za deset let) se vyplatí zkontrolovat studni vnitřnosti. U vrtaných studní jde o plastové trubky, u kopaných studní betonové skruže nebo kamennou či cihlovou vyzdívku. „Mohou v nich být praskliny, vtokové otvory mohou být ucpané a podobně. To vše může způsobit, že do studny vtéká méně vody,“říká Datel.

U kopaných studní se poškozené části dají bez větších potíží vyměnit, u vrtaných studní může jít o velký problém.

„Plastové trubky, které se na studny používají, mají obrovskou životnost, problémy s nimi nebývají, s výjimkou nešvaru, který se objevuje u levných studní – používají se na ně někdy méně kvalitní materiály, viděl jsem i novodurové trubky z hobby marketu za pár desítek korun. Ty pak praskají,“vysvětluje Datel, proč se u studny, která má sloužit desítky let, nevyplatí za každou cenu šetřit.

Na konci životnosti mohou být i některé vrtané studně ze 70. a 80. let. „Jsou vystrojené ocelí, která koroduje. Výměna je možná, ale technicky náročná. Dělá se u vodárenských zařízení, soukromník si ji ale nemůže dovolit,“vysvětluje Datel, proč je u takových studní jediným schůdným řešením náhrada za úplně novou studnu.

3 „Poklička“musí těsnit

Části studny, která je nad zemí, říkají studnaři zhlavní. Pokud není studna dobře zakrytá a utěsněná, mohou se do vody dostat nečistoty z povrchu. Když majitel studny jednou za čas nezkontroluje, že vše funguje, jak má, může mu po čase do domu téct voda znečištěná rozkládajícími se zbytky živočichů nebo pesticidy. Zejména u vrtů, které vedou hluboko pod zem, je navíc další riziko. Do velké hloubky se mohou dostat například dusičnany nebo pesticidy, které spláchne déšť z polí a které jinak ohrožují spíše mělčí kopané studny.

„Utěsněný by měl být i povrch kolem studny, měl by být vyspádovaný směrem od studny,“doporučuje Datel.

4 Pořádek v okolí

Králíkárna ani domácí žumpa do blízkosti studny nepatří. V okolí studny by neměly být skladovány ani žádné chemické látky, například zahrádkářská hnojiva, pohonné hmoty nebo barvy či rozpouštědla.

„Také záhony v okolí studny by se měly hnojit s velkou opatrností,“říká Datel, a to zejména za sucha, kdy je vody málo. s přispěním Evy Zahradnické