Přípitek pro mecenášku

V sobotu oslavila Meda Mládková 99. narozeniny. Do Sovových mlýnů přišly stovky gratulantů

Martin Bajtler redaktor MF DNES

V roce 2000 byla historická budova Sovových mlýnů na Kampě jen zanedbanou ruinou. Z popudu Medy Mládkové, která několik let usilovala o to, aby v Praze vzniklo muzeum moderního umění, se ale v té době začaly mlýny opravovat. Tehdy bylo Medě Mládkové jedenaosmdesát let. Od té doby se ze Sovových mlýnů stala uznávaná kulturní instituce.

V sobotu oslavila zakladatelka Musea Kampa devětadevadesáté narozeniny. Pogratulovat jí přišly stovky lidí, kteří se mohli do muzea podívat po celý den zdarma. Návštěvníci si mohli koupit také jeden z devětadevadesáti čokoládových dortíků. Výtěžek z jejich prodeje věnovalo muzeum na pomoc opuštěným zvířatům.

Letos poprvé však nebyla na oslavě narozenin Meda Mládková přítomná osobně. „Její zdravotní stav není úplně nejlepší, ale i tak stále bojuje, protože je velká bojovnice. A právě tato její vlastnost přispěla k tomu, že se ze Sovových mlýnů nakonec nestal hotel, ale takto krásný kulturní stánek,“řekl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil, který přítomným vyřídil poděkování od oslavenkyně.

„Je-li dámě do devadesáti let, má svůj věk tajit. Je-li dámě nad devadesát, má se svým věkem chlubit,“vzkázala spolu s pozdravy návštěvníkům muzea Meda Mládková.

Umění pro Prahu

Meda Mládková se umění věnovala už od 50. let minulého století, kdy po emigraci z Československa žila v Paříži. Tam se také seznámila s malířem Františkem Kupkou, jehož díla začala sbírat a kterého později díky svému úsilí proslavila ve světě. V Paříži potkala i svého manžela Jana Mládka.

V roce 1960 se Mládkovi přestěhovali do Washingtonu, kde se jejich dům stal jakousi základnou pro významné osobnosti z českých i zahraničních kruhů. Na návštěvy tam chodil například novinář Ferdinand Peroutka, Jiří Voskovec či politička Madeleine Albrightová, v domě pobýval také spisovatel Bohumil Hrabal nebo Václav Havel.

Od roku 1967 jezdila Meda Mládková do Československa a pravidelnou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Právě tato díla jsou základem dnešního Musea Kampa, které Meda Mládková založila po svém návratu do Československa po sametové revoluci v roce 1989. „Málokterý národ má takové osobnosti, jako je Meda Mládková a jako byl její manžel Jan Mládek, kteří by takovým způsobem podporovali kulturu,“dodává Pospíšil.

V roce 1989 také na přání svého zesnulého manžela věnovala Mládková veškeré sbírky Praze. Pro umístění stálé expozice si vybrala právě Sovovy mlýny, jejichž historie sahá až do roku 1393. O podobu rekonstrukce však vedla Mládková vleklý spor s úřady a památkáři. Těm vadila například skleněná krychle, která měla původně převyšovat střechu budovy. Po několika kompromisech na obou stranách se muzeum otevřelo v roce 2003 a od té doby se pravidelně objevuje na žebříčcích nejlepších malých muzeí v Evropě.

Aktuálně muzeum kromě stálých expozic vystavuje díla ze sbírek slovenského sběratele umění Petera Vajdy nebo snímky britského fotografa Cecila Beatona. Od října si mohou v Museu Kampa zájemci prohlédnout plastiky významného českého exilového umělce Františka Kyncla. Na příští rok už plánuje Museum Kampa speciální výstavu ke 100. narozeninám Medy Mládkové. Ta bude věnována jejímu módnímu stylu, oblečení a šperkům.

Devadesát devět malých čokoládových dortů, které si mohli návštěvníci Musea Kampa v sobotu zakoupit a podpořit tak opuštěná zvířata, cukráři připravili podle oblíbeného receptu Medy Mládkové. Ta však na oslavu svých devětadevadesátých narozenin kvůli zdravotnímu stavu nemohla dorazit osobně. Na dálku ale všechny přítomné pozdravila a poděkovala za narozeninová přání. Na příští rok už muzeum chystá oslavu „Století Medy Mládkové“.