Osm pokojů plných pozůstalosti nabízí divadlo s mrtvými herci
Německé slovo Nachlass označuje pozůstalost, tedy vše, co po sobě zesnulý zanechá. Stejně se jmenuje i představení, který na plzeňském festivalu Divadlo představí soubor Rimini Protokol v čele se švýcarským režisérem Stefanem Kaegim. Právě on se během příprav kusu Nachlass – Hry bez osob scházel s lidmi, kteří se z nejrůznějších důvodů připravovali na smrt; z výpovědí osmi z nich pak vytvořil osm pokojů, kde mohou diváci prohlédnout to, co si po sobě umírající přáli zanechat.
Pojďte dál, já už nežiji
„Pořád je to divadlo, jenom se ho ti herci neúčastní, protože jsou většinou mrtví,“vysvětluje režisér nezvyklý koncept, kde diváci během návštěv jednotlivých pokojů nikoho nepotkají. „Vyberete si, kterou místnost chcete navštívit. Uvnitř vás pak čeká osmi či devítiminutové představení, kde vám na začátku hlas daného protagonisty řekne: ‚Pojďte dál, posaďte se, já už nežiji, ale tohle je můj příběh,‘“vysvětluje švýcarský režisér.
Své Nachlass složil z velice odlišně podaných portrétů velice odlišných lidí. „A každý z nich má ke smrti velice odlišný přístup,“upozorňuje Kaegi. Sám se totiž setkal s mnohem větším počtem umírajících, finálně ovšem vybíral příběhy tak, aby byl večer co nejrozmanitější. Diváci se tak třeba setkají s mužem tureckého původu, který žil ve Švýcarsku a před smrtí řešil, jak své tělo dopravit zpět do rodné země. Nebo s fotografkou, která zvažuje, co tady po sobě svými snímky vlastně zanechá. Další umírající se pak celý život věnoval lidem s demencí a nyní s touto nemocí bojuje sám. „V některých pokojích vás posadí na koberec, v jiných se dostanete třeba do kanceláře,“naznačuje různorodost představení Kaegi.
„Každý si myslí, že potkávat tyto lidi těsně před smrtí muselo být hodně smutné, já si přitom s nimi užil docela hezké chvilky. Pro ně bylo velice důležité vypovídat se někomu, kdo nebyl přímo z jejich rodiny. Nebyl jsem totiž před nimi v pozici syna či někoho, kdo jim musí neustále opakovat, že nezemřou, a nějakým způsobem stále lhát,“popisuje režisér.
Nachlass se samozřejmě dotýká i problematiky eutanazie. „Ve Švýcarsku i jiných zemích tuto možnost máte. Ale někteří z nich byli opravdu velice staří a jen čekali na přirozenou smrt,“dodává člen Rimini Protokoll, který představení připravil spolu se scénografem Dominicem Huberem.
Jejich Nachlass se v rámci festivalu Divadlo představí v prostoru DEPO2015 poprvé už tento pátek.