Sedm let po tragédii
Jak si KHL (ne)připomíná neštěstí v Jaroslavli: medikamenty jsou hokej, čas a touha po úspěchu
Jan Daněk reportér MF DNES v Bratislavě
v mezinárodní soutěži udělal jméno v Petrohradu a Novosibirsku, jen ilustruje, na co v Jaroslavli pomýšlí. „Brankářský post byl naší slabinou a hledali jsme kvalitu, která nám pomůže naplnit výsledkové cíle,“vyhlásil prezident Lokomotivu Jurij Jakovlev. Cíl je jasný – Gagarinův pohár. „Jaroslavl má stadion a zázemí na nejvyšší úrovni. A především ambiciózní vedení,“podotýká hokejový expert Marek Sýkora, jenž trénoval v ruské superlize i KHL. „O Rusku se říká, že je zemí neomezených možností, ale ne všude by se po takové hrozné havárii z toho tak rychle vymotali.“
Nadměrná touha po úspěších i štědré ruské dráhy – Jaroslavl je jedním z významných železničních uzlů v rozlehlé zemi – pohání klub vpřed. Hokejové zápasy, čas a vidina trumfů se stávají tišícími medikamenty hojící bolestivé vzpomínky.
Necelých sto dnů po tragédii už nastoupila „nová“Jaroslavl – složená převážně z mladíků a odchovanců – k soutěžnímu utkání v nižší ruské soutěži VHL. Po roční pauze se vrátila do KHL, kde pravidelně postupuje do play off. Jenže finálová účast Lokomotivu chybí.
„Letos ale máme nejsilnější tým za poslední tři roky. Mladí kluci dozrávají,“konstatuje Nakládal, jenž hraje v mančaftu s nejnižším věkovým průměrem v celé KHL (24,03 let). „Nám starším klukům trochu ubývá čas, ale máme sezonu dvě na to, abychom udělali dobrý výsledek,“dodává třicátník z Pardubic.
Jaroslavli komplikuje cestu za vytouženou trofejí třeba to, že se nachází ve stejné konferenci jako movití rivalové z Petrohradu a moskevského CSKA. „Ale jestli chceme zvítězit, musíme porazit každého,“ví Nakládal. Naposledy se to Jaroslavli povedlo na ledě bratislavského Slovanu, kde zvítězili 4:1.
A snad až na úvodní domácí kolaps s Omskem 0:4 rozjel Lokomotiv sezonu slibně. Ale v životě nejde jen o góly a triumfy. A pomník sestavený ze 37 hokejek to před halou v Jaroslavli každý den připomíná.