Náhražkové drogové potěšení

Tisíce balíčků s drogou nejspíš přivezli do Ostravy z Polska. Tamní policie totiž přitvrdila a někdo se potřeboval „zboží“rychle zbavit.

Droga však jako konopí jen vypadá. Jde o sušenou rostlinu, jež s marihuanou nemá nic společného a sama o sobě neobsahuje žádné psychoaktivní látky. Je ale smíchaná s chemickou látkou, která v mozku působí na stejné receptory jako v konopí obsažené THC. Vyvolává sice podobné stavy jako konopí, má ale jiné chemické složení.

Syntetické konopí se na trh nejčastěji dodává ve formě určené pro kouření, vedle toho se prodává také jako hmota imitující hašiš nebo i v podobě roztoku.

Tak jako u dalších nelegálních drog jejich uživatelé nevědí, co si kupují. U konopí je okamžitá smrtelná otrava prakticky vyloučena, u syntetického konopí k ní mohou stačit pouhé dva šluky, které poslaly do bezvědomí bezdomovce z Ostravy. Zvlášť když se stejně jako u něj zkombinují s jinou drogou. 32letý muž, který v Ostravě otravu nepřežil, předtím, než si zapálil jointa, popíjel alkohol. Bohužel to byla smrtelná kombinace.

„Tyto látky jsou nebezpečnější nejen proto, že jsou mnohem potentnější než konopí, závažné následky může mít už první setkání s touto drogou,“říká Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. K těmto následkům mimo jiné mohou patřit mrtvice, infarkt, silné křeče celého těla, poškození ledvin nebo psychotické ataky.

Problém je i v tom, že výrobci neustále obměňují chemické složení, jak se snaží udržet krok před legislativou. Než se totiž tyto nové drogy dostanou na seznam kontrolovaných nebezpečných látek, je jejich distribuce legální.

Za zhruba 15 let, co se na kontinentu prodávají, na evropský „drogový“seznam přibylo 670 takových nových chemických sloučenin. Ještě předloni jich bylo každoročně přes stovku, vloni se tempo zmírnilo. Novinek přibyla „jen“padesátka.

Uměle vyrobená nápodoba konopí spolu s náhražkami opioidů patří k nejčastějším. Na seznamy zakázaných látek, které simulují účinek konopí, patří necelá třetina z tohoto seznamu.

Polský silák

Sloučenina MDMB-CHMICA, která zabíjela v Ostravě, mezi nimi patří na černém trhu k nejoblíbenějším. Ostatně není to poprvé, kdy způsobila hromadnou otravu.

„Několik stovek takových případů jako nyní v Ostravě bylo zaznamenáno v červnu 2015 v Polsku, otravy syntetickými kanabinoidy nejsou v evropském kontextu bohužel nic výjimečného,“říká Viktor Mravčík. Obrovský rozsah otravy způsobené látkou, kterou v Polsku znali pod názvem Mocarz (silák), podle Mravčíka vyvolala informace o rozšíření polského seznamu zakázaných chemických látek.

Distributoři se zřejmě rozhodli zbavit většího množství „siláka“se slevou dříve, než by je policie za obchod s ním mohla poslat do vězení.

I série předávkování v Ostravě by mohla mít původ v Polsku. Oficiální verze, která by vysvětlila, jak se tisíce balíčků drogy připravených k prodeji dostaly do ostravské popelnice, zatím neexistuje, ale právě situace za nedalekými hranicemi nabízí zatím nejpravděpodobnější vysvětlení. „V Polsku si v poslední době došlápli na výrobce nových syntetických drog. Je možné, že se toho někdo chtěl rychle zbavit, převezl krabice přes hranici a hodil je do kontejneru. I z obalu vyplývá, že to bylo určeno pro polský trh,“říká Jan Horák z neziskové organizace Renarcon, která na severní Moravě pracuje s drogově závislými.

Polsko patří podle zpráv Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) mezi země, které mají se syntetickými drogami v Evropské unii největší zkušenosti.

V Česku se syntetické kanabinoidy ve větší míře neužívají, nejvíce případů bylo zaznamenáno mezi lety 2010 a 2011. „Na drogové scéně v Praze se pro ně užívalo označení Funky, momentálně ale míra jejich užívání spíše klesá,“říká Mravčík. To ale neplatí pro velmi nebezpečné syntetické opioidy, tedy uměle vyrobenou náhradu za heroin. „V poslední době se vyskytly případy smrtelných předávkování novými deriváty fentanylu,“dodává Mravčík.