Plameňáky učí chodit člověk
Pavel Kovařík se stal rodičem exotických ptáků, které vlastní máma odmítla
Rodiče se jich zřekli hned po vylíhnutí, výchovu sedmera malých plameňáčků tak musí obstarat chovatel Pavel Kovařík z trojské zoo. Základem jsou procházky a krmení. „Umělý chov plameňáků není úplně běžný, je to spíše výjimka. Sami nevíme, čím to je,“uvedl nový „rodič“.
O mladé ve věku 20 až 50 dní se musí průběžně starat celý den. „Krmíme je vaječnými bílky ředěnými vodou, minerály a vitaminy. Pak se o ně ještě starám tak, že spolu několikrát denně chodíme na procházky, aby mláďata měla dostatek pohybu, protože ten je pro ně přirozený,“popsal Kovařík.
Na vyvenčení využívá pouze zázemí. „Zatím se do návštěvnických prostor nevydáváme. Mláďata jsem začal učit chodit po prvních deseti dnech od vylíhnutí. Nejprve jsme chodili jen pomalu a postupem času chodíme víc a víc,“popsal Kovařík.
Ptáčata ho poslouchala hned od narození bez větších problémů. „U plameňáků probíhá takzvané vtištění, kdy si po vylíhnutí zapamatují rodiče. Oni si zapamatovali člověka jako rodiče a nemají se mnou žádný problém. Pískám na ně a volám a oni za mnou přiběhnou a zapamatovali si také, že za mnou mají chodit,“dodal Kovařík.
Podle chovatele není odchov mláďat plameňáků nijak těžký. „Je to spíše hodně časově náročné. Co se týká té chůze, tak s nimi chodím přibližně 20 minut denně. Jak rostou, tak se ten čas procházek prodlužuje. A ještě s nimi trávím čas i při dokrmování. Jsem s nimi v kontaktu, aby nebyli sami. V noci s nimi ale nejsem,“řekl Kovařík.
Šedivý rok, růžový zbytek života
Mláďata plameňáků se nerodí s růžovým peřím, to získají později. „Od padesátého dne začnou mláďata prachové peří nahrazovat normálním, ale stále bude šedivé. Vyloženě růžoví jsou nejdříve od jednoho roku, kdy se přepeří do dospělého šatu,“popsal Kovařík.
Odchovávat mladé ptáky bude ještě přibližně dva měsíce. „Pak už budou plameňáci samostatní. Za dva měsíce, kdy odchov skončí, by měli sami jíst a starat se o sebe. Pak by se tedy mohli postupně zařazovat mezi dospělé ptáky,“uvedl chovatel.
Sám Kovařík se o zvířata zajímá už od dětství. „Vystudoval jsem školu se zaměřením na chov cizokrajných zvířat a pak jsem nastoupil do zoo, kde jsem čtvrtým rokem. Dovedu si představit, že bych pracoval jinde, ale muselo by to být spojeno s prací se zvířaty,“vysvětlil.
Kromě plameňáků se stará ještě o marabua afrického a další druhy kačen. Plameňáky má ale nejraději. „I když jsou pro všechny hodně anonymní, tak jako celek jsou jedna skupina a dokážou se vůči nám chovat strašně krotce,“dodal Kovařík.
V trojské zoo chovají tři druhy plameňáků – chilské, kubánské a růžové. Šest mláďat je růžových a jeden chilský. „Mláďata se od sebe liší zabarvením, protože některá jsou světlejší a některá více šedivá. V dospělosti se liší barvou nohou, zobáku a lehce i opeření,“popsal Kovařík.