Babiš chce zrušit Frontex a miliardy dát na Afriku
Školy se potýkají s nedostatkem peněz na nové učebnice. Žáci se tak často musí učit z desítky let starých knih, které jsou navíc leckdy v dezolátním stavu. Pokud je učebnice jen trochu použitelná, většinou děti nemají nárok na její výměnu.
Dezolátní stav učebnic se začátkem školního roku stal předmětem diskuse na sociálních sítích. „My jsme měli také učebnice po jiných žácích, ale nikdy v takovém stavu. Ty nejvíce zničené se vždy vyřazovaly. Syn má osm učebnic a z toho asi tři jsou použitelné,“zněl jeden z facebookových komentářů. Fotografický doprovod dokládal stav věci.
Stát posílá školám peníze na pomůcky v rámci takzvaných ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Z těch ředitelé platí také nemocenskou, vzdělávání učitelů nebo cestovní náhrady. O tom, na co konkrétně finance využijí, rozhoduje vedení školy.
Podle odhadů nakladatelství Fraus zbývá základním školám v posledních letech z ročních ONIV na učebnice celkově jen zhruba 300 milionů. To znamená jednu až dvě nové učebnice na žáka za rok. Jednu učebnici tedy vystřídá průměrně deset dětí, některé se „dědí“i dvacet let. „Za peníze od státu, které má základní škola na roční vybavení žáka učebnicemi (cca 300–350 Kč), byste si v knihkupectví koupili sotva jednu běžnou knihu,“říká Vít Pátek z nakladatelství Fraus.
Například Základní školu Komenda v Kralupech nad Vltavou vyjdou učebnice na jeden školní rok na 60 až 130 tisíc. „Peníze nám zatím vždy stačily, ale třeba na úkor jiných pomůcek. Zničené učebnice žáci nedostávají, opotřebované ano. Nárok na výměnu nemají,“říká ředitelka školy Jiřina Hereinová.
„Finance nám nedovolí nakupovat aktualizované a moderní učebnice,“říká ředitelka ZŠ Generála Klapálka v Kralupech nad Vltavou Michaela Gleichová. „O nějakém systematickém kupování atraktivních knížek nemůže být řeč,“dodává.
Zvýšit objem prostředků na ONIV, a tak zlepšit výbavu školními pomůckami, prý ministr školství Robert Plaga plánuje.
„Dosažení tohoto cíle je ale závislé na možnostech státního rozpočtu a jednání s ministerstvem financí. Ministerstvo školství tento požadavek průběžně na ministerstvu financí uplatňuje, ale zatím se podařilo dosáhnout pouze navýšení prostředků na učební pomůcky pro speciální školství,“sdělila iDNES.cz mluvčí resortu Jarmila Balážová.
Žákům tak prozatím někdy končí v rukou knihy, které už teoreticky před nimi mohli mít jejich rodiče, pokud by navštěvovali stejnou školu. Údaj o tom, který žák měl učebnici u sebe, lze vyčíst na poslední straně. Děti se tam obvykle zapisují, aby učitelé věděli, kdo je za kterou knihu zodpovědný.
Premiér Andrej Babiš několik dní před summitem Evropské unie o migraci prohlásil, že bude proti společným silám EU Frontex. Ty by měly v počtu deset tisíc mužů po roce 2020 chránit hranice Unie.
„Náklady byly asi 1,7 miliardy eur (43,3 miliardy korun), teď komise navrhuje deset miliard (254,5 miliardy korun). Jsem přesvědčen, že Řecko, Itálie a Malta žádný Frontex nepotřebují,“citovala včera Babiše ČTK po společném jednání české a slovenské vlády ve východoslovenských Košicích.
Podle Babiše by vhodnější než investovat do posílení Frontexu bylo použít evropské peníze na dohodu se zeměmi severní Afriky po vzoru dohody mezi EU a Tureckem. Problém je, že žádná země severní Afriky s Unií dohodu podobnou smlouvě EU s Tureckem o vracení migrantů uzavřít nechce.
Babiše včera v jeho stanovisku částečně podpořil i slovenský premiér Peter Pellegrini, jehož země má na starosti stokilometrový úsek hranice Schengenu s Ukrajinou. „Když mají narůst počty lidí, kteří ochraňují naše hranice, tak by to měli být primárně vojáci pobřežní stráže nebo vojska italské armády či policie maltské, řecké, španělské, portugalské a tak dále,“uvedl Pellegrini.
Vzhledem k tomu, že proti posílení Frontexu se staví i maďarský premiér Viktor Orbán, pokusí se V4 zhatit na čtvrtečním a pátečním summitu EU ve Štrasburku snahy na vybudování silné evropské pohraniční stráže.
Ve složitém postavení je Polsko. Frontex má totiž sídlo právě v polské metropoli Varšavě, které to přináší velké zisky.