O dva týdny kratší. Tající Arktidou proplula poprvé kontejnerová loď
Obchodní trasa Severním ledovým oceánem se otevírá. Dánské kontejnerové plavidlo Venta Maersk jako první proplulo arktickými vodami.
Už v srpnu opustilo daleký Vladivostok, nyní míří kolem pobřeží Norska k Německu a přes Baltské moře do Petrohradu. Do cíle by mělo dorazit do konce měsíce.
Suezský průplav tak dostal vážného konkurenta. Severní trasa je o dva týdny kratší. V Arktidě proto začíná být rušno.
Podobné cesty se stanou v blízké budoucnosti zřejmě běžné. S tím, jak se oteplují oceány, vytrvale ubývá arktického ledu. Dříve nákladná cesta, kterou musely razit ledoborce, se tak značně zlevní.
Loď Venta Maersk s nákladem zmrazených ryb a jihokorejské elektroniky využila pro část cesty podél východosibiřských břehů služby ruského ledoborce. Většinu cesty však zvládla arktickými vodami docela sama.
V budoucnu by se podmínky k plavbě měly ještě zlepšovat. Arktický led je letos podle všech měření na nejnižší zaznamenané ploše. A březnové teploty vody v Beringově moři se pohybovaly vysoko nad dlouhodobým normálem.
Vše nyní nasvědčuje tomu, že oteplování je dlouhodobým trendem, který oslabí arktický led i v budoucnosti. A toho chce Rusko rozhodně využít.
Ambiciózní plány
Na dalekém severu začali Rusové stavět nové silnice a železnice a rozšiřují severské přístavy, aby byly připravené na budoucí nárůst arktické dopravy.
Kvalitní infrastruktura na severu posílí zemi ze strategického hlediska, bude lépe připravena hájit své územní nároky v Arktidě.
„Je to rovněž otázka národní prestiže,“citovaly britské Timesy Malte Humperta, analytika amerického Artic Institute. „Pokud chce Rusko všestranně rozvíjet svou ekonomiku, musí vědět, že severní mořská cesta je nedílnou součástí těchto plánů.“
Zatím není v severských končinách příliš živo, a to kladlo velké nároky na posádku i technické vybavení lodi Venta Maersk.
Vše bylo připraveno tak, aby to mohlo fungovat i v krutých mrazech do minus 25 stupňů Celsia.
Společnost Maersk Line, která vlastní dánské kontejnerové plavidlo, zatím nekomentuje své budoucí plány. Ještě nerozhodla, zda se severní cesta stane její další obchodní trasou.
„Zatím je trasa průjezdná pro běžná plavidla tři měsíce v roce, takže uvidíme, co dál, “citoval mluvčího společnosti list Independent.
Ekologická rizika
Ekologičtí aktivisté už ale zpozorněli. Připomínají, jaké vážné škody na životním prostředí by mohl v Arktidě způsobit únik paliva z proplouvajících nákladních lodí.
„V mrazivých arktických vodách by to bylo obzvláště nebezpečné, protože nízké teploty by znemožnily přirozené vstřebávání ropného znečištění,“uvedl Sune Scheller ze severské pobočky Greenpeace.
Zatím je v tamních opuštěných vodách riziko nehody nepatrné. Zvýšený obchodní ruch podél sibiřských břehů by to změnil. Jakákoli nehoda by byla o to vážnější, že ve vzdálených a opuštěných končinách chybějí jakékoli technické prostředky, jak se s případnou ropnou havárií vypořádat.