Trojská kotlina získá ochranu proti povodním Zábrany a laguny v Troji
Martin Bajtler redaktor MF DNES
Trojská kotlina je jakousi Achillovou patou pražského systému ochrany proti povodním. Jako jedinou část vltavských břehů ji totiž zatím nechrání zábrany proti velké vodě při síle z roku 2002. Problematické je to především pro pražskou zoologickou zahradu, která je vzhledem ke své poloze velkou vodou stále ohrožena.
To by se mělo začít měnit v roce 2020, kdy bude mít Praha hotový komplexní plán ochrany Trojské kotliny. Měnit se má navíc i okolí Císařského ostrova, kde vzniknou laguny, ostrůvky a pozvolné břehy.
Pražští radní minulý týden zadali vypracování projektu za více než devět milionů korun, který pomocí několika studií naplánuje výstavbu protipovodňových zábran i celkovou revitalizaci Trojské kotliny. Studie bude vycházet především z výsledků práce odborníků na fyzikálních a matematických modelech. Na nich se nyní testuje, jak se voda v tak specifické oblasti, jakou Trojská kotlina je, bude chovat při různých typech protipovodňové ochrany. Modely také pomohou propočítat, jak do proudu řeky zasáhla nová vodní linka na Císařském ostrově.
„Je potřeba do protipovodňového plánu zapracovat také projekt Divoká Vltava,“říká radní pro oblast životního prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN), která materiál k revitalizaci Trojské kotliny do rady předkládala.
Vznikne nová rekreační zóna
pomohou zmírňovat rozsah povodní a zároveň budou sloužit jako rekreační zóna pro Pražany,“dodává Plamínková.
Na projektu nyní pracuje Institut plánování a rozvoje (IPR), který předpokládá, že veškeré úpravy budou hotové do roku 2025. V úseku řeky podél Císařského ostrova se má rozšířit koryto a vybudovat pozvolné přírodní břehy. Vzniknou také štěrkové ostrůvky. Úpravy mají při velké vodě pomoci převádět vodu do hlavního koryta a omezovat možné škody povodní.
„Neméně důležitá je podpora místní biodiverzity a tím i prostoru pro vzdělávání v přírodě,“říká mluvčí IPR Marek Vácha s tím, že přesná podoba projektu bude známa až po zmiňovaném důkladném otestování na matematických a fyzikálních modelech.
„Paralelně s tímto projektem bude zpracována studie protipovodňové ochrany zoologické zahrady včetně řešení trojského nábřeží a nové propojení Podbaba – Císařský ostrov – Troja s novou lávkou přes řeku směrem k zoo,“doplňuje Vácha.
Právě zoologická zahrada je totiž v současnosti stále bez komplexní protipovodňové ochrany. Jednotlivé pavilony si pražská zoo chrání vlastními dílčími opatřeními, celková ochrana proti velkým povodním, jako byly ty z roku 2002 nebo 2013, ale stále chybí.
„Jsme si vědomi, že vzhledem k charakteru území není možné zoo ochránit na úroveň povodně z roku 2002, ale ideální by bylo, kdyby zábrany dokázaly zadržet aspoň stoletou vodu,“uvedl před časem pro MF DNES ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek. Taková ochrana by dala zoo více času na případnou evakuaci a zajištění zabezpečení cenných objektů v záplavové oblasti.
Cvičení a vyšší stěny
Městě by měly být hotové v druhé polovině příštího roku. V roce 2020 chce mít hlavní město dokončen také takzvaný digitální povodňový plán. Ten Praha na rozdíl od ostatních krajů zatím nemá. Projekt za devatenáct milionů má především zajistit rychlejší reakci a rozhodování povodňových komisí hlavního města i Středočeského kraje. Hlavní město se na financování podílí téměř čtyřmi miliony. Digitální povodňový plán by měl sjednotit a zrychlit komunikaci při nečekaných přívalových deštích. Ty v roce 2013 rozvodnily malé pražské toky.
Výstavbu zábran proti povodním Praha pravidelně trénuje. Nejbližší protipovodňové cvičení se bude konat již tuto sobotu, kdy se bude testovat připravenost zábran v Karlíně, Libni i v části Prahy 1. Kromě stavění mobilních protipovodňových zábran bude Praha cvičit také koordinaci záchranných složek.
Kvůli charakteru území nelze zoo ochránit na úroveň povodně z roku 2002.