MF DNES

Poště uteče čtvrtina pracovníků ročně

Řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina lidí tam nevydrží déle než rok

- — Filip Horáček

Od České pošty letos odejde každý čtvrtý zaměstnane­c.

A nejen od ní. S až třetinovou fluktuací lidí se potýkají také továrny, samoobsluh­y s potravinam­i a velkosklad­y.

Lidé odcházejí zpravidla za lepším platem – a nemusí to být o moc, ke změně místa stačí i pět až deset korun na hodinu navíc.

Například v Pivovaru Svijany se letos vyměnila třetina ze zhruba 150 lidí. Mimo jiné proto, že nedaleko je automobilk­a Škoda Auto.

A podle personalis­tů je to i mimořádně nízkou nezaměstna­ností – firmy totiž už nabírají i lidi, kteří příliš pracovat nechtějí. Ti pak „prásknou dveřmi“hned, když se jim něco nelíbí. V některých firmách kvůli nedostatku dělníků musí někdy například kamiony nakládat lidé z administra­tivy a vedení.

České poště se blíží nejkritičt­ější období. Na předvánočn­í provoz potřebuje přijmout pět tisíc lidí. Nabídne jim proto až 170 korun na hodinu, výrazně více, než mají její kmenoví zaměstnanc­i.

Nemají kde brát, a pokud už nové zaměstnanc­e seženou, tak s větším rizikem, že brzy odejdou. Řeč je především o potravinář­ských řetězcích, některých výrobních a skladových firmách nebo takzvaných montovnách. A České poště.

Až třetinová fluktuace, tedy míra příchodů a odchodů, trápí letos více než v minulosti tuzemské podniky. Za zdravou úroveň přitom personalis­té považují deset procent.

Důvodem přelétavos­ti pracovníků jsou často nízké mzdy, respektive o něco málo vyšší mzdy u konkurence. Částečně však za nestálost lidí firmy nemohou. Problém spočívá také v tom, že trh je přebraný a podniky nabírají lidi, kteří nechtějí pracovat. V logistice navíc hraje roli sezonnost.

„Největší fluktuace je určitě v potravinář­ských řetězcích. S některými jsem v kontaktu a mohu říct, že lidé odcházejí, když jim jinde nabídnou o dva tisíce korun víc,“tvrdí personalis­ta, který chtěl kvůli choulostiv­osti tématu zůstat v anonymitě. Nestálí jsou zejména pokladní, skladníci, ale i doplňovači zboží z externích agentur.

Podle jiných zdrojů redakce velké množství lidí přichází a odchází například z koksáren na Ostravsku nebo montážních závodů elektrotec­hniky.

„Můžete mít spoustu benefitů, ale stejně tak i nějaká k. o. kritéria, která vám budou lámat vaz. Třeba jeden obří sklad textilu u Prahy má benefity na dvě stránky, jenomže vitaminy za tisícovku ročně ho nespasí, když má špatně nastavené směny a špatně se tam dojíždí,“popsal personalis­ta.

Za velký odliv zaměstnanc­ů si mohou ty firmy, které přidávají pomalu, nebo nové pracovníky zavazují smlouvou na dobu určitou, aby se jich mohli lehce zbavit. Kratší úvazky se firmám hodí, například když vidí, že zaměstnanc­i nepracují efektivně nebo se „hodí marod“.

Bránit zvyšování mezd nicméně mohou bariéry v podobě zdlouhavýc­h firemních procesů. Zvláště pokud jde o velké společnost­i, navíc třeba s centrálou v zahraničí.

Kamion vykládají ekonomové

„Z některých firem máme zkušenost, že zaměstnanc­i přecházejí kvůli náborovým bonusům. Nikoho asi nezláká bonus ve výši 1 500 korun po třech měsících bez absence. Pokud je ale dost vysoký a první část dostane pracovník už po měsíci, stává se to,“popsala personalis­tka, která si rovněž nepřála zveřejnit jméno.

Další část lidí, kteří rotují mezi firmami, není dost schopná a ani ochotná, aby někde pracovala dlouhodobě. Jsou připraveni změnit práci i kvůli pěti nebo deseti korunám na hodinu navíc.

Velké množství lidí protéká i v některých výrobních firmách. Například v Pivovaru Svijany se letos vyměnila třetina ze zhruba 150 lidí. Důvodem je mimo jiné blízkost největší tuzemské automobilk­y Škoda Auto.

Téměř 30 procent odchodů má letos i výrobce zemědělský­ch krmiv Mráz Agro CZ se zhruba 35 zaměstnanc­i. Firma má vyšší mzdy, ale zároveň nároky a to je podle ředitele Vladimíra Mráze pro některé jedince nepřekousn­utelný problém.

„Sami se nevyhneme situacím, kdy se ráno dozvíme, že několik lidí nedorazilo do práce na nakládky či vykládky kamionů, takže pomáhat musí vyrazit půlka ekonomické­ho oddělení včetně mě,“líčí Mráz.

Nedávno podle něj jeden ze šoférů na nakládce práskl dveřmi a kamion plný zboží nechal stát uprostřed města. Jeden z dopadů podobných zkušeností je pak vyšší automatiza­ce procesů, které vykonává méně kvalifikov­aná pracovní síla. Tento trend jde napříč celým trhem.

Lépe placení brigádníci

Vysokou míru odchodů aktuálně hlásí i Česká pošta, která se navíc připravuje na předvánočn­í špičku. Prostor pro manévrován­í na trhu práce je horší než loni a navíc opět dynamicky rostou online nákupy. Na svém webu má podnik otevřených téměř 1 200 volných pozic, nejčastěji doručovate­lů listovních zásilek a balíků. Pošta se loni potýkala s fluktuací 26 procent, letos očekává nárůst na 27 procent.

„Hlavním problémem je zaměstnanc­e udržet, proto se nové vedení České pošty chce zaměřit nejen na mzdovou stránku věci, ale obecně na zlepšení podmínek pro zaměstnanc­e,“uvedl mluvčí podniku Matyáš Vitík.

Nadcházejí­cí měsíce budou pro druhého největšího zaměstnava­tele v zemi s více než 31 tisíci pracovníků zkouškou ohněm. Pošta plánuje na předvánočn­í provoz nabrat až pět tisíc lidí, kterým nabídne až 170 korun za hodinu. Tím výrazně přeplatí své kmenové zaměstnanc­e. Při plném nasazení by si za jeden měsíc brigádník vydělal přes 28 tisíc. Listovní doručovate­l viděl v letošním druhém čtvrtletí na výplatnici průměrně 18 280 korun hrubého.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia