Podlomené zdraví smrkových lesů

Lidem v předhůří Jeseníků zmizely rozsáhlé lesy kolem jejich domovů, kam chodili po celý život. Ani lesníkům na Vysočině či v Beskydech, kde smrčiny ve velkém usychají, není co závidět. To je však jen předzvěst situace, která může postihnout celou republiku. Zdraví našich lesů je podle mezinárodních statistik nejhorší v Evropě, a tak má u nás kůrovec ráj.

Před pár lety bylo považováno napadení ani ne milionu kubíků smrků v jednom roce za katastrofu. Podle odhadů zveřejněných v MF DNES to příští rok může být 50 milionů, což odpovídá území tří Krkonošských národních parků! Takovou kalamitu za dané situace nejde zastavit. Lesnický zásah proti kůrovci je účinný, jen když obsáhne najednou více než 80 procent napadených stromů dřív, než kůrovec vylétne. Jenže pro efektivní zásahy při takto rostoucí kalamitě chybějí lidé i technika.

Prováděná těžba nedává smysl: nezastavuje kůrovce, vytváří holiny a ničí lesní půdu těžkou technikou, erozí, slunečním žárem a suchem. Dřevo nejde prodat a zůstává na skládkách. Jeho cena klesla tak, že se těžba často ani nevyplatí. A zalesnit rozlehlé „pouště“holosečí bude velmi problematické. Naproti tomu suché stojící stromy chrání půdu před vysušením a erozí a zachovávají podmínky pro život rostlinám a živočichům.

Podle vědců je kvůli změnám klimatu ohroženo uhynutím až 80 procent smrkových lesů. Co dělat? Více než se věnovat hynoucím monokulturám je nutné začít masivně podsazovat listnáči ještě nenapadené lesy. A neopakovat smrkovou chybu u nově vysazovaných lesů. Právě k tomu však směřuje aktuálně projednávaná zalesňovací vyhláška. Je neuvěřitelné, že za této situace chce ministerstvo zemědělství umožnit znovu vysazovat v lesích většinou smrky namísto stromů, které tam podle přírody patří – tedy listnáčů a jedlí.

Pokud by se zalesňovací vyhláška schválila bez toho, aby listnáče a jedle výrazně převažovaly nad smrkem (a to hlavně ve středních polohách, kde je nevhodně vysázených smrků nejvíc), zabetonujeme tím neustálé kalamity na další desítky let. Anebo tam pravděpodobně smrky kvůli teplu a suchu už ani nevyrostou. Výrazně vyšší výsadby listnáčů a jedlí požadují i odborníci a ministerstvo životního prostředí. Koncepční návrhy potřebných změn předalo Hnutí Duha vládě už v červnu a ke stále aktuální výzvě Zachraňme naše lesy se připojilo už přes 17 000 lidí. Ministr zemědělství Miroslav Toman sice tvrdí, že prosazuje pestré a odolnější lesy, ale jeho úřad jede ve starých kolejích. Přehodí ministr výhybku podle zdravého rozumu i svých veřejných slibů?