Nejsou lidi? Firmy je nechtějí zaplatit P

250 000 lidí pracuje v Česku načerno. Šedá zóna na trhu práce roste

an R. je středoškolák ze Šumperska. Ačkoliv firmy shánějí lidi, jemu se v regionu nepodařilo najít legální práci, ze které by mohl živit rodinu a platit hypotéku. „Víc než 20 tisíc hrubého, aniž byste otročili na směny v nepřetržitém provozu a při dvanáctihodinových směnách, vám tu nikdo nedá,“říká. Popisuje své zkušenosti, kdy pracoval jako agenturní zaměstnanec na dělnické pozici v továrně vyrábějící díly pro autoprůmysl. „Panovaly tam nelidské podmínky, stres, přesčasy, zkušení kmenoví zaměstnanci odcházeli. Přes různé zprostředkovatele se tam točila řada cizinců – Ukrajinci, Italové, Poláci. Cizinci se chlubili tím, že berou víc než my z agentury. Jak je to možné, nevím,“uvádí muž, který se rozhodl odejít za lépe placenou legální prací do masokombinátu v Německu. Má zhruba třikrát vyšší plat a zaměstnavatel mu hradí ubytování.

Šedá zóna v podobě nelegálních zprostředkovatelů práce v Česku existuje dlouhodobě, v poslední době ale díky dobře rozjeté ekonomice vzkvétá. České firmy pracovní sílu potřebují, v řadě případů za ni ale nechtějí připlácet. Zčásti i proto, že jsou tlačeny svými odběrateli s cenami do kouta.

Levná práce na úkor státu

Tito zprostředkovatelé, takzvané zastřené agentury práce, dokážou dodat lidi zhruba o čtyřicet procent levněji než legální agentury. Je to na úkor státu, který nedostává daně a pojistné. Díky této úspoře mohou lákat pracovníky na o něco vyšší čisté mzdy než legální agentura.

„Firmy vlastně nakupují kradenou práci. Odhadujeme, že minimálně 250 tisíc lidí je zaměstnáno nelegálně,“říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur, kterým nekalá konkurence kazí byznys.

Pracovat bez ochrany zákoníku práce a bez řádné smlouvy ale není ochoten každý – například pan R. ze Šumperska nikoliv. Na výplatu bez dokladů a na ruku přistupují nejčastěji cizinci bez pracovního povolení a Češi, kteří potřebují své příjmy ukrýt před exekutorem. Když se smlouvy správně nastaví, výrobní firma, která si od pochybné agentury lidi najme, je nepostižitelná. „Firmy často argumentují, že to ani nejsou jejich zaměstnanci a nemají s nimi nic společného,“říká Michal Kubík, vedoucí úseku inspekce nelegálního zaměstnávání ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP).

Úřad ročně provede na 10 tisíc kontrol nelegálního zaměstnávání, loni při nich odhalili 2 900 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 1 900 cizinců ze zemí mimo EU.

„Od roku 2016 v souvislosti s ekonomickým růstem zaznamenáváme při kontrole vyšší počet nelegálních zaměstnanců ze třetích (mimo EU) zemí, většinou jsou to občané Ukrajiny,“tvrdí Kubík.

Česká vláda zčásti vyslyšela poptávku tuzemských firem po dovozu zahraničních pracovníků a spustila režim Ukrajina. Je to ovšem byrokraticky složité a navíc příchod pracovníků trvá příliš dlouho.

Sousední Polsko reagovalo rychleji a pustilo do země asi 1,5 milionu Ukrajinců. Část z nich teď nelegálně pracuje u nás, zneužívá se k tomu institut vyslání pracovníků a účelově založené firmy.

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) loni udělil za zastřené zaměstnávání pokuty ve výši 15 milionů korun. Dalších 11 milionů korun měly zaplatit legální agentury, které obcházely zákon. Například neplatily agenturním zaměstnancům stejně jako těm kmenovým nebo pracovníky přidělovaly na základě dohod o provedení práce. U nich se dá podvádět s počtem odpracovaných hodin a ušetřit na placení pojistného.

Úřad dostal 6 870 podnětů ke kontrole na nelegální práci. „Chodí nám od současných a bývalých zaměstnanců, od konkurence, máme podněty od lidí, že domek jejich souseda opravuje Ukrajinec,“vyjmenovává Kubík.

Jak dříve informovala MF DNES, nelegální zaměstnance dodané agenturami nebo zastřenými agenturami odhalil SÚIP také ve velkých firmách, jako je řetězec Tesco, Lesy ČR nebo Vodňanská drůbež (je stejně jako vydavatel MF DNES, společnost MAFRA, součástí holdingu Agrofert patřícího do sveřenského fondu premiéra Andreje Babiše).

Výrobní firmu, která práci lidí od zastřené agentury využívá, je ale těžké postihnout. Inspektoři by museli při kontrole prokázat, že dochází k takzvané závislé práci – tedy že zaměstnanci dostávají od firmy pracovní pokyny, dělají s jejími nástroji a na jejích strojích či dostávají ochranné prostředky. Vše ale zpravidla bývá nastaveno tak, aby vina padla na dodavatelskou agenturu.

Ministerstvo práce loni zpřísnilo podmínky pro legální agentury práce, mimo jiné zavedlo povinnou půlmilionovou kauci, a jejich počet klesl o 544. Nelegálních agentur, které žádné povolení nemají, se to nijak nedotklo.

Polsko přijalo asi 1,5 milionu Ukrajinců. Část z nich nelegálně pracuje u nás.