Poštovní skauti pomohli první republice

Robert Oppelt redaktor MF DNES

Co má společného většina zásadních dokumentů z počátku československé republiky? Zdobí je červené a modré známky se stručným textem – Pošta českých skautů.

Známky z roku 1918 jsou dokladem nevšedního dobrodružství několika stovek českých skautů a skautek spojeného se vznikem republiky. Tehdy se do služby ve prospěch nového státu přihlásili a jejich pomoc se ukázala nepostradatelná.

Skauting v Čechách začal v roce 1912, kdy středoškolský profesor Antonín B. Svojsík se svými žáky vyrazil na první tábor do lesů nedaleko Humpolce. Původně ho plánoval spojit se Sokolem, ale u jejich náčelníků s novinkou z Anglie narazil. Skauting se proto stal samostatnou organizací.

Na konci roku 1918 bylo skautů několik stovek, hlavně pražských středoškoláků. A ti na zavolání profesora Svojsíka začali sloužit nové republice. Většina českých mužů v té době oblékla uniformu a bojovala na frontě, a tak se mladí skauti stali prvními vládními úředníky, přepisovali dopisy, třídili zásilky a roznášeli je po Praze.

Pro kanceláře sháněli po Praze nábytek, ale starali se i o tak důležité věci, jako bylo dřevo na topení. Konali rovněž strážní službu na Hradě a šili kokardy, kterými se označovali vojáci nebo policisté loajální nové vládě.

Proč padla volba právě na skauty? Kromě jejich dobré pověsti to podle Romana Šantory, vedoucího archivu Skautského institutu, bylo i to, že někteří skauti byli syny a dcerami tehdejších představitelů mladého Československa. „Byl mezi nimi třeba Ladislav Rašín, syn Aloise Rašína,“uvádí Šantora.

Skauti nicméně pracovali především jako kurýři. Tehdejší nová vláda neměla jistotu, zda poštovní úředníci nezůstali loajální vůči císaři a Rakousku-Uhersku. Místo pošťáků tak roznášeli dopisy, informace a pozvánky po Praze skauti. Nejčastěji běhali po městě pěšky, ale měli volnou jízdenku na tramvaj, a kdo měl kolo, tak na něm jezdil. Kromě mladého Rašína mezi nimi byl třeba pozdější ministr Prokop Drtina nebo lékař akademik Josef Charvát.

K tomu účelu byly zhotoveny i poštovní známky s textem Pošta českých skautů ve službách národní vlády a s českým dvouocasým lvem. Byly vydány v nominálních hodnotách: 10 haléřů (modrá) a 20 haléřů (červená). Díky známkám měli příjemci jistotu, že se jedná o oficiální věc. Kurýři měli i doručovací knížky, do nichž pečlivě zaznamenávali komu a kdy zásilku doručili.

Jednotlivé exempláře známek a dopisy s těmito známkami jsou dnes sběratelsky velmi cenné, běžně stojí tisíce korun. Skautská pošta fungovala do 25. listopadu 1918. Pak byla obnovena ještě 21. prosince 1918, na den příjezdu prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. Právě známky s přetiskem z toho dne jsou nejcennější.

Skauti na svou službu vlasti nezapomněli ani po sto letech. Až do 28. října návštěvníci mohou zhlédnout výstavu Pošli to dál v Poštovním muzeu v Praze. Skautskou poštu připomíná rovněž hra v centru metropole. Na místech, kde se před sto lety pohybovali kurýři – tedy před Obecním domem, na hlavní poště a hlavním nádraží nebo před Sněmovnou – najdou lidé stojany s připomenutím skautské výpomoci a s pravidly hry.