Jak zachránit brexit
Co nastane v Británii? Hranice v Irském moři, nové referendum, nebo předčasné volby?
LONDÝN V Británii se po evropském summitu v Salcburku koncem minulého týdne nemluví o ničem jiném: Co teď bude s brexitem?
Zatímco pro Evropu setkání premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie proběhlo bez většího rozruchu, britská média se poslední dny předhánějí v katastrofálních předpovědích. „Ponížení“a „prohra“jsou slova, která se v souvislosti s výsledkem jednání premiérky Theresy Mayové objevují nejčastěji.
Do uzavření finální odchodové dohody mezi Británií a EU zbývá už jen měsíc, nejvýše dva. Její konkrétní podoba je ale zatím stále velmi nejasná – stejně tak jako otázka, zda nějaká dohoda nakonec vůbec bude. Evropa i Británie už se začaly na tuto možnost, takzvaný scénář „no deal“, reálně připravovat.
Pořád to Irsko
Hlavním bodem sporu nadále zůstává režim na irské hranici. Irsko a EU se chtějí vyhnout tvrdému hraničnímu přechodu, který by narušil křehký mír v regionu. Naopak Británie trvá na stejných podmínkách pro Severní Irsko a zbytek království, tedy de facto zachování celní unie, což je zase nepřijatelné pro EU: nelze si zachovat výhody členství v unii a zároveň z ní chtít vystoupit.
Začíná se také mluvit o více či méně fantaskních variantách dalšího vývoje. Od zvláštního režimu pro Severní Irsko a hranice rozdělující Británii přes Irské moře a separatistické tendence Skotska až po druhé referendum o setrvání Británie v EU a nové předčasné volby.
Volby, nebo referendum?
Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn se vyslovil pro druhé referendum o brexitu, pokud tuto možnost podpoří členové jeho strany. Podle průzkumu agentury YouGov před včerejším sjezdem strany jej podporuje 86 procent labouristů. Corbyn sám prý ale preferuje spíše předčasné volby.
Vládní konzervativci premiérky Theresy Mayové o žádné z těchto možností nechtějí ani slyšet a oficiálně je i po nezdařených jednáních v Salcburku vylučují – podle zdrojů uvnitř strany, které cituje list The Sunday Times, nicméně varianta předčasných voleb i za konzervativce ve hře je.
Pokud by k volbám skutečně došlo, musely by se uskutečnit ještě na podzim, tak aby Mayová měla před finálním jednáním s EU co možná největší podporu své strany i obyvatel.
Se stejným cílem nicméně Mayová vyvolala předčasné volby loni v dubnu – dopadly ale přesně naopak, než si původně představovala. Konzervativci ztratili absolutní většinu a nyní se musí spoléhat na podporu Severoirské unionistické strany (DUP).
Podle Sunday Times je reálné i to, že Mayová ve snaze zabránit dalším rezignacím z vlády do roka odstoupí.
EU: Radši jednat s Mayovou
Přes to všechno se nicméně evropští diplomaté shodují v tom, že na straně EU snaha dohodnout se s Brity je a že alespoň k omezené dohodě na poslední chvíli přece jen dojde – za podmínek, které zachovají integritu Unie.
A ač to tak z britského pohledu možná nevypadá, určitou podporu Mayová v Bruselu přece jen má. Představa, že by Mayovou nahradil například ambiciózní Boris Johnson, donedávna ještě ministr zahraničí, je pro evropské vyjednavače dostatečnou motivací pro to, aby Mayovou v rámci možností podporovali.
Objevují se tu také obavy, že v případě nezdařeného odchodu z Unie se Británie stylem začne přibližovat Spojeným státům, s nimiž je pod Trumpovým vedením dialog pro Evropu stále obtížnější.