Dávky bude vláda vylepšovat na dluh

Dávky se budou vylepšovat na dluh. Návrh reforem ale chybí

Zvyšování dávek a sociální jistoty – to čeká české voliče podle programového prohlášení současné vlády v příštích třech letech. S reformami, které by rozpočtové příjmy a sociální výdaje dlouhodobě srovnaly, se nepočítá, přilepšovat se bude na dluh.

Rekordní růst důchodů, skokové zvýšení rodičovského příspěvku a minimální mzdy a znovuzavedení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. To jsou jen některé návrhy v oblasti sociální politiky vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Prosazovat je bude sociálnědemokratická ministryně Jana Maláčová.

„Česká společnost se samozřejmě může rozhodnout, že sociální výdaje mají být vyšší, ale pak by bylo nutné zároveň přistoupit i ke zvýšení daní, neboť při jejich stávající úrovni by došlo k prohloubení deficitního hospodaření,“připomíná Jan Pavel, člen Národní rozpočtové rady vlády.

Ta má vládu mimo jiné varovat před výdaji, které nepřinášejí dlouhodobě užitek společnosti a místo toho ji zatěžují dluhem.

Babišova vláda, stejně jako ta předchozí Sobotkova, razí politiku zvyšování dávek a na druhé straně nezvyšuje žádné daně. Zvýšené výdaje plánuje financovat na dluh. V době již několik let trvajícího ekonomického růstu to tolik nebolí, ale nepoměr mezi výdaji a příjmy rozpočtu se jako tíhnoucí dluhové břemeno projeví v okamžiku, kdy se ekonomický cyklus zase obrátí. MF DNES zhodnotila, co nás příští tři roky, které zbývají vládě Andreje Babiše do příštích parlamentních voleb, čeká v sociální oblasti.

Vyšší důchody, menší udržitelnost

Od příštího roku se zvednou starobní důchody všem – pevná část penzí se na návrh vlády zvedne z 9 na 10 procent průměrné mzdy, tedy o 320 korun, a k tomu se pohyblivá část valorizuje o inflaci plus polovinu růstu reálné mzdy. A protože mzdy v době rostoucí ekonomiky rostou raketově, průměrný důchod od ledna stoupne o 918 korun na více než 13 200 korun.

Tisícovku navíc dostanou také důchodci starší 85 let, kteří pobírají penzi déle než 25 let. Když odhlédneme od zákonné valorizace, tak se vláda vedle toho navíc rozhodla přilepšit penzistům o 14 miliard korun ročně.

Je přitom paradoxní, že na jedné straně vláda penze výrazně zvyšuje a na druhé varuje před dlouhodobou neudržitelností jejich financování. Podle aktuální analýzy ministerstva financí reportované do Bruselu (konvergenční program), je největším rizikem pro výdaje státu demografický vývoj. Na jednoho českého důchodce (osoby nad 65 let) připadají dnes více než tři lidé v produktivním věku (15–64 let), kteří by se – zjednodušeně řečeno – o financování jeho důchodu měli podělit. Poměr se bude postupně zhoršovat a za 40 let budou na jednoho důchodce připadat jen necelí dva lidé v produktivním věku.

Reforma v nedohlednu

Blížící se krizi důchodového systému bude muset vyřešit reforma, naznačuje ministerský dokument. Na ní se politici zatím neshodli. Na reformě se pracuje se střídavou intenzitou od roku 2005, kdy byla zřízena první důchodová komise a těsně prohlasovaná reforma z dílny Nečasovy vlády byla mezitím zrušena.

Trvá přitom více než dekádu, než se dopady důchodové reformy začnou projevovat. Čím dříve se začne, tím spíš půjdou změny rozložit v čase a jejich dopad na lidi tak bude méně nepříznivý. Jen namátkou: jde o zvyšování věku odchodu do důchodu, zvyšování důchodového pojištění, znevýhodňování výpočtu nových důchodů a pomalejší valorizaci.

Současný kabinet slíbil ustavit další důchodovou komisi (čtvrtá v řadě) a zatím mlhavě načrtl mantinely reformy – nebudou se snižovat důchody stávajícím důchodcům, stanoví se hranice solidarity (jak moc má do budoucna docházet k přerozdělování důchodů od bohatších k chudším), přizná se vyšší důchod bohatším a bude se podporovat (pravděpodobně finančním příspěvkem) soukromé spoření.

Jediná změna zděděná po předchozí vládě, o které má současná vláda jasnější představu, je umožnit lidem ve fyzicky náročných profesích odejít do důchodu dřív, bez krácení penze. Bohulibý záměr bude vyžadovat financování navíc.

Zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun z dnešních 220 tisíc slíbila v programu vláda, ale až ve volebním roce 2021, má to stát zhruba čtyři miliardy ročně. Přidávat se nicméně bude postupně, začne se 40 tisíci korunami, plánuje ministryně práce Maláčová. Návrh zatím není hotov a v rozpočtu na příští rok se s navýšením peněz nepočítá.

V uplynulém volebním období se rodinám finančně přilepšovalo na více frontách – zavedla se týdenní otcovská dovolená, možnost čerpat rodičovský příspěvek ve vyšších částkách po kratší dobu, zvýšilo se daňové zvýhodnění pro děti, přídavky na děti a rodičovský příspěvek u vícerčat. „Dávky týkající se dětí nebyly valorizovány posledních deset let a mzdy i ceny šly nahoru,“upozornila již dříve pro MF DNES ekonomka Klára Kalíšková, spoluautorka Koncepce rodinné politiky, která vznikla za sociálnědemokratické ministryně Michaely Marksové Tominové.

Přilepšení jsou příjemná, ale přimět ženy k vyšší porodnosti, a tím zvrátit demografickou situaci, nepomohou. Vláda by se tak alespoň měla pokusit usnadnit matkám návrat do práce, pokud budou chtít, a vylepšit si tak rozpočtové příjmy. Slibuje podpořit „rozvoj veřejných služeb pro rodiny“, čímž by měla navázat na loňskou novinku, kdy děti mají ze zákona garantovaná místa ve školkách od čtyř let věku a výhledově i od tří.

Minimální mzda má růst automaticky

Ministerstvo prohnalo narychlo koncem srpna připomínkovým řízením novelu zákoníku práce, ve které navrhuje pravidelnou valorizaci minimální mzdy (aktuálně činí 12 200 korun měsíčně). Má činit zhruba polovinu průměrné hrubé mzdy v zemi v předchozím roce. Klesat by neměla, ani kdyby průměrná mzda klesla. Účinnost se navrhuje od poloviny příštího roku.

Dnes se minimální mzda zvyšuje podle toho, jak se dohodnou na tripartitním jednání vláda, zaměstnavatelé a odbory. Aktuálně zaměstnavatelé navrhují zvýšení o 800 korun, odbory až o 1 500 korun. Kdyby novela zákoníku práce teoreticky platila už od začátku roku 2019, mzdové minimum by se skokově zvedlo o 3 700 korun na 15 900 korun. To by pro zaměstnavatele, veřejné i soukromé, představovalo najít zničehonic téměř 18 miliard korun na mzdy a platy navíc.

Kromě toho ministerstvo práce navrhuje také po letech znovu zavést první tři dni nemoci (karenční doba) jako placené – také na účet zaměstnavatele. Bude to stát odhadem 3 až 5 miliard korun ročně, podle toho, jak moc by lidé kvůli nově placeným dnům navíc začali marodit. Stát by nicméně zaměstnavatelům jako částečnou kompenzaci snížil povinné odvody na nemocenské pojištění.

Nevyřešená péče o nemohoucí

Počet seniorů roste rychleji, než počet dětí a lidí v produktivním věku ubývá, což se odrazí také v nákladech na zdravotnictví a na dlouhodobou péči, varuje analýza ministerstva financí.

Přesto stát dosud nemá žádný plán, jak zajišťovat a financovat dlouhodobou péči lidem, kteří se o sebe postarat nedovedou – zdravotně postižení a senioři. To je mimo jiné důvod, proč se dělají pořadníky do domovů seniorů.

Ve vládním prohlášení neurčitě slibuje ministerstvo práce pravidla pro sociální služby připravit a dotace plánovat na tři roky dopředu.

Sociální služby jsou dnes financované z dotací od krajů a od státu a jejich celková výše i to, kolik který provozovatel služeb dostane, se rok od roku liší, předvídat to nejde. Před 11 lety poskytoval stát dotaci 7,1 miliardy korun, v roce 2019 rozpočtuje více než dvojnásobek: 14,9 miliardy. Podle ministerstva financí se počet těch, kdo budou potřebovat dlouhodobou péči, postupně zvýší a v roce 2070 jich bude zhruba téměř dvakrát tolik co dnes.

Podle aktuální analýzy ministerstva financí reportované do Bruselu je největším rizikem pro výdaje státu demografický vývoj.