Začíná velká hra o Balkán
Referendum o změně názvu Makedonie bylo důležitým testem. Pozorně ho sledovaly Washington i Moskva.
Hlavnímu náměstí makedonské metropole Skopje vévodí třináctimetrová socha Alexandra Makedonského.
Symbolizuje slavnou historii, ke které se hlásí obyvatelé dvoumilionové postjugoslávské země, ale také hlavní důvod roztržky se sousedním Řeckem, které se rovněž k makedonským tradicím hlásí.
Atény se obávají případných budoucích územních nároků ze strany Skopje. Proto blokují vstup Makedonie do evropských struktur.
Zpovzdáli sledují tuto neochabující regionální rivalitu Moskva i Washington. „Rusko se zaměřilo na Balkán jako na další bitevní pole své politické války v Evropě,“píše na stránkách Evropské rady pro zahraniční vztahy analytik Mark Galeotti.
Mluví se o nové „velké hře“mocností, s odkazem na dávné britsko-ruské soupeření ve Střední Asii v 19. století.
Nedělní referendum o změně názvu na „Republika Severní Makedonie“bylo další kapitolou vleklé války, do které se promítají strategické ambice Ruska i NATO.
A výsledek? Potěšena je spíše Moskva.
Referendum poznamenala nízká účast, k urnám přišlo jen nějakých 36 procent voličů. Z nich se silná většina vyslovila pro změnu názvu, která by otevřela Makedonii dveře do NATO i Evropské unie. Jenže pro to, aby byl výsledek závazný, byla nutná alespoň padesátiprocentní účast.
Premiér Zoran Zaev se přesto snažil vykládat výsledek nedělního plebiscitu jako úspěch. Zdůraznil, že hlasování mělo jen poradní charakter. „Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem evropských struktur,“ujistil Zaev.
Opozice podporovaná prezidentem Dorgem Ivanovem to vidí jinak. „Je zjevné, že dohoda o změně názvu nemá podporu,“vyslovil se opoziční lídr Hristijan Mickovski.
Jiní odpůrci referenda uvedli, že nejsou proti vstupu do evropských struktur, ale nechtějí, aby se tak dělo pod nátlakem. „Jsme chudá země, ale máme svou důstojnost,“uvedl stoupenec opozice Vladimir Kavadarkov.
Poslední týdny si ve Skopji podávali dveře početní západní představitelé, od kancléřky Angely Merkelové po šéfa NATO Jense Stoltenberga. Jejich varování před ruským vlivem mělo diskutabilní výsledky. Mnoho Makedoňanů nabylo dojmu, že těch rad je až příliš. Co tedy bude následovat? Rozhodnutí drží v rukou makedonští poslanci, pro stvrzení změny názvu země je potřeba alespoň dvoutřetinová většina. Jenže takovou podporou vláda nedisponuje, takže výsledek je nejistý. Hotovo zatím není ani na řecké straně, kde rovněž musí dohodu obou zemí posvětit poslanci. Rýsuje se tak dlouhé období nejistoty.
Ruští i západní politici už se vyjádřili, že další postup by měl pokračovat v mantinelech daných ústavou. Tedy přeloženo, varují před násilnými kroky.
A v zádech mají oba rivalové, jak Moskva, tak Západ, ještě další soupeře. O vliv na Balkáně se uchází Turecko autoritářského prezidenta Erdogana, který se snaží na Balkáně oživit osmanské tradice.
V pozadí ovšem stojí i bohatá Čína, která je v Makedonii klíčovým investorem a systematicky posiluje svůj vliv v oblasti.