Máme jen brambory, tak nabízíme nápady
V pobaltské Litvě se rychle rozvíjí byznys s moderními biotechnologiemi, do roku 2030 v nich chce být evropským lídrem.
Jiří Sládek zvláštní zpravodaj MF DNES v Litvě
Šedobílou budovu společnosti Biotechpharma na kraji litevské metropole Vilniusu vymezují strohé a čisté linie, jako by napovídaly, co čeká návštěvníka dál.
Biotechpharma je přední evropský výrobce léčiv a biofarmaceutických výrobků. Nabízí představu, jakým směrem se chce Litva, chudá na přírodní bohatství, ubírat.
„Máme jenom své brambory, takže musíme světu nabízet své mozky a svou invenci,“vysvětluje energický šededesátník Vladas Algirdas Bumelis, šéf firmy, který ji před čtrnácti lety spoluzakládal.
Prosperující podnik se 150 zaměstnanci se zabývá špičkovým výzkumem, od kterého hledá cestu k novým technologiím, následně k výrobkům, za které inkasuje. Zákazníky má po celé Evropě, v Číně i za Atlantikem.
„Mým vzorem byli vždy tito malí tvorové,“ukazuje Bumelis na skleněnou plastiku se včelím úlem. „Nikdy nemarní ani vteřinu čas, pořád něco užitečného vytvářejí,“vysvětluje.
Všude panuje přísně udržovaná čistota. U vstupu do každé místnosti si návštěvy dezinfikují ruce. V sedmihodinových provozech tu mladí výzkumníci pracují na vývoji nových preparátů a léků.
Chodby zdobí působivá mozaika, zobrazující první krok Neila Armstronga na Měsíci. „Chci tím své mladé kolegy inspirovat a motivovat,“říká Bumelis.
Biotechpharma je výkladní skříní litevské ekonomiky. Ukazuje, kudy se chce bezmála třímilionová pobaltská země do budoucna ubírat.
Kreativita Litevců se snoubí s obchodním talentem, pečlivost s vynalézavostí. To vše chtějí Litevci, kteří nezapomněli na své středověké hanzovní tradice, zúročit.
Rychlé proměny
Pětadvacetiletý student medicíny Mindaugas Smirnovas postává v chladném podzimním odpoledni před stánkem s kávou na hlavním bulváru Gedimino, který protíná celý střed Vilniusu.
„Nesmírně důležité bylo pro nás před lety otevření hranic, najednou může každý studovat, kdekoli si zamane,“říká Smirnovas a zahřívá si dlaň horkým šálkem. „Tito lidé naberou ve světě zkušenosti, naučí se jazyky a pak to vše uplatní opět zde,“říká Smirnovas.
Centrum Vilniusu dýchá kosmopolitní atmosférou. Všude se staví. Rozpadající se zbytky betonového monstrózního stadionu Žalgirio už zastiňují moderní siluety prosklených hotelů.
Zhmotněním současných litevských ambicí se nyní stala mezinárodní konference Life Science Baltic, která představila biotechnologie, vědce i výzkumníky ze všech tří pobaltských republik i dalších tří desítek zemí. Hvězdný rozměr dodal setkání Brian K. Kobilka, americký fyziolog s východoevropskými kořeny, který společně s Robertem Lefkowitzem v roce 2012 získal Nobelovu cenu za chemii.
Do roku 2030 se chce Litva stát nejatraktivnějším evropským centrem pro biotechnologie, které se vedle medicíny uplatňují i v potravinářství a zemědělství.
Podporují vzdělání
Litevský ministr hospodářství Virginijus Sinkevičius využil setkání, aby poukázal na dobrou kondici litevské ekonomiky. Růst přesahuje tři procenta, počet lidí bez práce vytrvale klesá.
„Investice, stejně jako příjmy lidí, rostou rychleji, než se očekávalo,“připomněla Diana Kleponé, šéfka svazu litevských podnikatelů.
Litevská vláda klade podle Sinkevičiuse důraz na vzdělání a otevírá se inovacím.
Přesto je tu jeden zádrhel, demografický vývoj. „Za poslední čtvrtstoletí odešly ze země statisíce lidí, třeba i mnoho mých spolužáků,“říká Mindaugas Smirnovas.
Prosperující firmy s platy na západní úrovni by ale mohly pomoci tento trend zbrzdit.
Litevci chtějí zúročit svou kreativitu, pečlivost a vynalézavost.
Vizualizace robota, kterého včera vyslala japonská sonda Hajabusa 2 na asteroid Ryugu. Německo-francouzské pozorovací zařízení MASCOT má na povrchu sbírat a vysílat data mimo jiné o teplotě a nerostném složení. Cílem je hledat stopy po původu sluneční soustavy. Při vypuštění modulu se sonda k asteroidu přiblížila na vzdálenost pouhých 50 metrů. Asi hodinu poté japonská vesmírná agentura zachytila signál vyslaný zařízením MASCOT, což označila za známku bezpečného přistání. Baterií poháněné pozorovací zařízení krabicového tvaru může sbírat a vysílat údaje po dobu 16 hodin.