Je to 30 let, co dal Jágr první dospělý gól. A hned Haškovi
Televizní noviny tehdy o půl osmé večer informovaly o návštěvě rumunského prezidenta Nicolae Ceaušeska u Michaila Gorbačova v Moskvě. Přinesly zprávu o úmrtí dvou horníků v havířovském dole Dukla a Jindřich Poledník, předseda ČSTV, se musel před kamerami zodpovídat z toho, proč v Soulu nebylo olympijských medailí víc.
Když však Robert Bakalář 4. října 1988 přečetl výsledek hokejového zápasu Pardubice - Kladno 4:4, zůstala utajena – tehdy vpravdě nepodstatná – informace: mezi střelci, kteří překonali Dominika Haška, tenkrát už hvězdu ligy, se objevil i šestnáctiletý mladík Jaromír Jágr.
Dnes je to tedy přesně 30 let, co vstřelil svůj první gól v seniorské soutěži. A když se k tomu připočtou další trefy z tuzemské ligy, NHL, KHL, reprezentace i třeba jeho šestizápasové výpomoci v italském Bolzanu, jste téměř na čísle 1 100!
Sám Jágr, tenkrát ještě bez dlouhých loken, s helmou s krytem a číslem 15 na dresu, si akci z osmé minuty nepamatuje. Jen při setkání s Haškem nikdy nezapomínal zmínit, že právě on byl tím prvním.
„Na něj se mi vždycky dařilo, měl jsem na něj štěstí. Na to, jak byl skvělý, jsem mu v NHL dal docela dost gólů,“vzpomínal Jágr.
Celkem jich bylo v zámoří šestnáct, z čehož patnáct padlo, když Dominátor zářil v Buffalu (ten zbylý v Ottawě). A Jágr vysvětluje: „Buffalo hrálo stylem, který mi vyhovoval. Nemělo zónovou obranu, ale osobku jeden na jednoho. Takže mně stačilo udělat jednoho hráče, což pro mě bylo v té době ještě docela jednoduché. A jel jsem sám na Hašana.“A tak zatímco Hašek přiváděl ostatní k šílenství, Jágr měl jiné „nenáviděné“gólmany – Nikolaje Chabibulina, Jima Hrivnaka a hlavně Johna Vanbiesbroucka. „Toho když jsem viděl, byl konec! Ostatní z něj dělali děravý švýcarský sýr a já nic,“řekl pro Sport.
Zpět však do roku 1988. V létě si Jágra do A mužstva vytáhl trenér Eduard Novák, zprvu ho zařadil do čtvrtého útoku k Josefu Zajícovi a Davidu Čermákovi, nyní Jágrovu kouči v Kladně. A mladík se tehdy mezi muži uvedl tradičním „průšvihem“bažantů. Mazáci mu v kabině ukázali volné místo, které si Jágr zabral, než do šatny vstoupil Milan Nový, kanonýr a velký šéf. Ten líčí: „Koukám na něj a on říká: Dobrý den, pane Nový, já jsem Jarda. Tak já na něj: Ahoj Jardo, sedíš mi na místě. Můžeš si, prosím tě, sednout jinam?“
Občas si od spoluhráčů vyslechl štiplavé poznámky, ať se vrátí do dorostu nebo ať raději jde za maminkou. Jágr pochyboval a zvažoval, že raději zamíří zpět mezi vrstevníky. Podpořil ho právě Nový, který prohlásil: „Nikam nepůjdeš!“
Ligové premiéry se Jágr dočkal 13. září proti Plzni, v sedmém kole přišla i ona první trefa. Za Pardubice tehdy kromě Haška hráli třeba Šejba, Lubina či Janecký, jenž byl Jágrovým vzorem. „V dorostu jsem jako každý hráč měl své idoly a Ota byl jedním z nich. On se vyloženě bavil hokejem, možná až moc. Hráč to byl vynikající a byl výjimečný svým bruslením. Ladnost pohybu jej zdobila. Vypadalo to jako, že ani nic nedělá,“vyprávěl před lety Jágr.
Ve zbytku sezony přidal ještě sedm branek, v té nadcházející už poskočil na číslo 30. Zažil debut v reprezentaci a následně odešel do NHL. Mimochodem, z těch téměř 1 100 branek není ani jedna, kterou by dal Jágr v domácí druhé nejvyšší soutěži. Po jeho únorovém zranění v zápase s Havířovem se stále čeká, kdy Jágr právoplatně – ne na pár vteřin – naskočí do mistrovského utkání. A byť teď trénuje individuálně, jeho návrat se blíží.
Včerejší duel Rytířů proti Kadani ještě vynechal, už za týden – symbolicky proti Havířovu – chce hrát. „Kdyby bylo na mně, tak bych se chtěl pokusit naskočit 10. října,“řekl Jágr minulý týden.
A k dosavadnímu počínání Kladna přidal: „Není důležité vyhrát první zápas, ale poslední. K tomu se upínáme. Kdybychom byli teď v nejlepší formě, nic nám to nedá. Je dobře, když má sezona výkyvy, z nich se dá něco naučit.“