Bosna se drolí, etnické tenze v zemi sílí
Více než dvě desítky let od zničujících válek zůstává Bosna a Hercegovina místem, kde čas nic nevyléčil.
Chudou zemi opustily desítky tisíc mladých lidí, bez práce je pětina obyvatel.
A přízrak etnických konfliktů nezmizel. Nedůvěra a nevraživost mezi Srby, Chorvaty a Bosňany, které si v první polovině devadesátých let vyžádaly přes 100 tisíc mrtvých, žijí dál.
Nedělní volby tříčlenného předsednictva, kolektivního vedení státu, v Bosně pocit rozdělení jenom prohloubily.
U voličů zabodoval dosavadní bosenskosrbský prezident Milorad Dodik, známý svou proruskou orientací a nepokrytou snahou oddělit srbskou republiku od zbytku Bosny. V předsednictvu ho doplní Chorvat Željko Komšič a Bosňan Šefik Džaferovič.
Rovněž v souběžných parlamentních volbách zvítězily nacionalisticky orientované strany.
„Hlavní političtí lídři vzájemně soupeří a zvýrazňují jen zájem svých lidí a své entity,“říká Franjo Sarčevič, bosenský novinář z webu Prometej.
Každý si hlídá své zájmy
Rozdělení Bosny na dvě entity vychází z Daytonských mírových dohod z roku 1995. Republika srbská, stejně jako bosensko-chorvatská federace, mají rozsáhlou autonomii. Obě se navíc dělí o Brčko, úzký koridor u chorvatských hranic.
Komplikované uspořádání vytváří početné parlamenty a ministerstva, kde je jakákoli shoda na federální úrovni jen těžce dosažitelná. Tříapůlmilionová země zůstává rozdělená podle etnického klíče a utápí se v nacionalistických sentimentech.
Podle Milorada Dodika se ale tento model přežil a pro Srby, sevřené v tomto státním útvaru, by byla nejlepší samostatnost.
„Daytonské dohody byly regionu vnucené, proto se většina Srbů, ale ani Chorvatů, neztotožňuje se současnou Bosnou,“uvedl Dodik.
Bosenskosrbský politik hledal pro své představy podporu v zahraničí. V Soči se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem, zajel i do Bělehradu za prezidentem Aleksandrem Vučičem. „Mojí hlavní prioritou je zájem Srbů,“reagoval teď Dodik na své vítězství v bosenskosrbské baště Banja Luce.
Co bude dál? Velmi reálně se rýsuje scénář, podle kterého se bosenští Srbové neshodnou se svými partnery na potřebných reformách ani na zformování federálního parlamentu.
Z výsledku může mít radost Rusko, které si na Balkáně hlídá své strategické zájmy. Vítězství Dodika, který odmítá směřování regionu do Evropské unie i NATO, jenom vítá.
Moskva ale není jediná, kdo se o Bosnu zajímá. Zatímco Spojené státy a Brusel se o neklidný region trochu přestaly starat, na scénu se vrací Turecko, které se rozpomnělo na svou balkánskou imperiální minulost.
Zájem Ankary i Moskvy
V květnu, pouhý měsíc před tureckými volbami, přijel muslimské souvěrce v Sarajevu pozdravit autoritativní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Stejně tak jako Moskva opečovává vazby na bosenské ortodoxní křesťany, Ankara sype peníze do výstavby nových mešit a muslimských náboženských škol.
„Rusové i Turci vstoupili do Bosny dveřmi, kterými Západ odešel a nechal je otevřené,“uvedl analytik Roland Gjoni, který se specializuje na Balkán.