Volby: Kdo bude šéfem Senátu

Protivládní lidovci, Starostové a ODS mají zítra šanci proměnit Senát v...

Lidovci nebyli nikdy v parlamentu nejsilnější. Přinejlepším zůstávali někde uprostřed coby „jazýček na vahách“. Teď mají historickou šanci být někde první.

V dnešním a zítřejším kole voleb do Senátu mají nejlepší výchozí pozici. Matematicky vzato – doposud měli 16 senátorů. Kdyby uspěli všichni kandidáti KDU–ČSL v druhém kole (Jiří Čunek vyhrál už v tom prvním a postoupil přímo do Senátu), získala by 19 senátorů a měla by nejpočetnější klub.

O chlup hůř jsou na tom Starostové a nezávislí, kteří mají dnes 13 senátorů, ale také šance hodně získat. Naopak na ústupu je sociální demokracie. Nejsilnější hnutí ANO se i kvůli své krátké historii drží v Senátu zatím při zemi. Má jen šest senátorů a deset kandidátů v druhém kole. Podtrženo a sečteno, znamená to (kromě volby nového předsedy Senátu), že horní komoře bude udávat tón opozice.

Bašta opozice

Že by Senát tvořil nějakou „hráz“pro vládní zákony přicházející přes náměstí ze Sněmovní ulice, je asi přehnané, ale senátoři budou vládě a poslancům oponovat.

V nejhorším možném scénáři pro ANO a ČSSD by v Senátu sedělo jen 20 provládních senátorů a proti nim čtyřnásobek opozičníků. „My si dupnout ani nemůžeme. Oni nás vždycky tou stojedničkou nakonec přehlasují. Ale dáváme občanům signál, že ta horní komora nad zákony víc přemýšlí a může mít jiný názor. Ale u ústavních zákonů nás asi nepřehlasují a to je důležité. V politicky rozbouřených dobách bychom ústavu moc měnit neměli,“vysvětluje novou roli Senátu předseda senátorského klubu Starostů a nezávislých Jan Horník.

Ani v roli „strážců ústavy“se senátoři určitě nudit nebudou, protože poslanci nebo vláda plánují třeba přímou volbu starostů nebo jednokolové volby do Senátu.

Nejdřív však proběhnou samotné volby a smysl má sledovat i konkrétní osobnosti.

Hilšerův billboardový skútr

Nejvíc všechny zajímají bývalí prezidentští kandidáti. Pavel Fischer v Praze 12 získal v prvním kole téměř 48 procent hlasů, Marek Hilšer v Praze 2 necelých 45 procent.

Jejich protikandidáti jim ale nechtějí dát nic zadarmo. Třeba současný senátor Libor Michálek Hilšera vyzval, aby z boje odstoupil a oplatil mu tak podporu během prezidentského klání. Hilšer své příznivce ujistil, že „o tom ani sekundu neuvažoval“. „Výzvu pana Michálka jsem vnímal jako hloupý a zoufalý akt, který mu spíše uškodil,“napsal Hilšer MF DNES. Před druhým kolem se věnoval kontaktní kampani. „Byl jsem v ulicích a jezdil na svém billboardovém skútru (motorka s vlaječkou – pozn. red). Přátelé a dobrovolníci mi pomáhali rozdávat letáky, bonbony Hilšerky a perníková srdce,“doplnil. Největší dramata se však odehrají bez hilšerek mimo Prahu.

Exministr kultury Daniel Herman (KDU–ČSL) totiž se starostou Havlíčkova Brodu Janem Teclem (ODS) v podstatě remizoval (Tecl vyhrál o 0,31 procentního bodu) a totéž předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek s bývalým policejním prezidentem Martinem Červíčkem z ODS (Bělobrádek zvítězil o 0,13 %).

Zatímco Bělobrádka podpořil v Náchodě Jiří Drahoš, současný náměstek hejtmana Červíček zdůrazňuje svoji práci pro kraj. „Nejde o nějaké podpory, ale jestli lidé uvěří, že si to dotyčný odpracuje. Já kandiduji jako regionální politik,“míní Červíček. Chlubí se třeba, že prosadil miliardu korun do oprav silnic.

Bělobrádek hraje o víc, protože jako poražený by měl takovou ostudu, že by těžko obhajoval pozici šéfa strany na sjezdu příští rok.

Studio s jednou kandidátkou

Sociální demokraté naopak odhadují, jak bolestivá bude jejich porážka a ztráta. „Pokud by nebyli zvoleni aspoň tři naši zástupci (z pěti), vnímal bych to, jako že něco není v pořádku,“uvedl místopředseda ČSSD Martin Netolický.

Největší šance na zvolení za ČSSD mají podle Netolického Petr Vícha, Pavel Havíř a Božena Sekaninová. A komunisté? Včera poslali pozvánku pro novináře do „volebního studia KSČM“. Studio bude v Karviné, kde postoupila jediná kandidátka Milada Halíková.