Jediný Turek, kterého si Maďaři váží

V Budapešti obnovili islámské poutní místo – hrobku osmanského světce a učence Gül Baby Maďaři vedli s Turky několik století krvavých válek. Doba „osmanské poroby“byla největším temnem maďarských dějin. Čas mnohé změnil, památky po Osmanech jsou vzaty na

MF DNES - - ZE SVĚTA -

Luboš Palata redaktor MF DNES

e to nejlepší adresa v celé téměř dvoumilionové Budapešti. Rózsadomb, nebo-li Růžový kopec, je plný nádherných vil budapešťské smetánky a velvyslaneckých rezidencí, které se utápějí v zeleni. Z oken je úžasný pohled na hory obklopující Budapešť, Dunaj, nebo mohutnou budovu parlamentu.

Krásu tohoto místa měl jako první objevit v 16. století Gül Baba. Tento islámský světec, učenec a básník byl přítelem osmanského sultána Sulejmana I. A byl to právě on, kdo měl na toto místo a do dnešního Maďarska vůbec v rámci vítězného osmanského tažení přinést růže.

Gül Baba se účastnil úspěšného dobývání Budapešti, které následovalo po porážce českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče. Podle pověsti pak zemřel 2. září 1541 při oslavě dobytí hlavního města Uher, které se stalo na téměř půldruhého století součástí Osmanské říše a sídlem paši.

Sulejman I. nechal na místě skonu svého přítele zbudovat mauzoleum se dvěma minarety, obklopené nádhernými stupňovitými zahradami. A prohlásil Gül Babu muslimským patronem města. Už od poloviny 16. století se Gül Babova hrobka stala cílem náboženských poutí muslimů z celé mohutné Osmanské říše.

Když rakousko-uherská vojska roku 1686 Budapešť dobyla zpět, povraždila tisíce tamních muslimských i židovských obyvatel a z města zbyly jen ruiny. Při znovuvybudování se zahladily téměř všechny stopy po osmanských obyvatelích, mešity byly zbořeny, nebo změněny v kostely, zlikvidována byla i většina tureckých lázní, tržiště a podobně.

Likvidace se nevyhnula ani Gül Babově mauzoleu, které bylo zčásti zbořeno. Samotná budova, kde odpočívaly učencovy pozůstatky, byla jezuity přebudována na křesťanskou kapli, v 18. století byla odsvěcena a pak sloužila k bydlení.

Pro Turky, zvláště pro stoupence vlivného súfistického řádu bektášíja, však místo zůstalo posvátné. Už ve druhé polovině 19. století povolila uherská vláda jeho obnovu k původnímu účelu. Od šedesátých let minulého století však postupně chátralo. A to přesto, že se pro turisty z Turecka a dalších muslimských zemí stalo mauzoleum jedním z hlavních turistických lákadel Budapešti.

Tento týden byla po náročné rekonstrukci hrobka a její zrenovované okolí, kde si lze dnes udělat představu o tom, jak vypadal celý mohutný komplex v době svého největšího lesku, otevřen tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten nešetřil slovy díků Socha Gül Baby za starost, kterou o toto místo Maďarsko projevuje.

Památky na Osmany už nevadí

Také od maďarského premiéra Viktora Orbána, který se v posledních letech staví do role „obránce křesťanství“proti údajné invazi muslimských migrantů, byla slyšet při otevření rekonstruovaného areálu nečekaná slova. „Jméno této půvabné části Budapešti Rózsadomb je poctou Gül Babovi a jeho slavným růžím. Obraz tohoto svatého derviše žije ve vzpomínkách maďarského národa, uchovaný v legendách, opeře a filmu,“řekl Orbán. Časy, kdy Turci dobývali Uhry, pak nazval „hrdinskou dobou“. A připomenul, že v pozdějších staletích to byli uherští odpůrci Habsburků, kteří nacházeli azyl v turecké Osmanské říši. A to včetně toho nejznámějšího – Lajose Kossutha, který našel azyl ve středotureckém městě Kütaha po porážce uherské revoluce roku 1848.

Jak v přítomnosti Erdogana dodal Orbán, Maďarsko v posledních letech vedle hrobky Gül Baby opravilo také velkou mešitu v Pécsi, minaret v Egeru nebo turecké lázně Rudás v Budapešti.

V samotném maďarském hlavním městě lze narazit i na další stopy pobytu Osmanů. Mnohé prvky z původní mešity zůstaly třeba v kapucínském kostele pod Budínským hradem. V severní části Budínského hradu je také pietně udržovaný náhrobek posledního budínského paši, který padl v roce 1686 při obraně města. V Budapešti také zůstaly „turecké“názvy některých ulic, které upomínají na dobu, kdy se nad městem vznášel půl druhého století křik muezzinů.

Foto: archiv

Osvobození Budapešti od tureckých Osmanů se v maďarských dějinách bralo jako jedno z největších vítězství. shlíží na Dunaj.

Foto: archiv

Islámský Otec růží

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.