Školám chybí matikáři i fyzikáři

Školy zoufale shánějí matikáře či fyzikáře. Ale fakulty chrlí učitele češtiny a dějepisu

Mladých učitelů je málo a obory, které vystudovali, se navíc často nepotkávají s potřebami škol. „Řada ředitelů si stěžuje, že se jim hlásí absolventi s nepoužitelnými aprobacemi,“říká Hana Stýblová, předsedkyně Asociace ředitelů základních škol.

Ředitelé, kteří musí výuku zajistit, proto čím dál častěji svěřují učitelům i jiné předměty. Čím větší hlad v regionu po učitelích je, tím více hodin odučí. „V Jihočeském, Moravskoslezském, Zlínském nebo Olomouckém kraji zajišťují aprobovaní učitelé výuku z 80 až 85 procent, v Karlovarském kraji je to pouze 60 až 68 procent,“říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Učitel, který učí „svůj“obor, toho přitom podle zkušeností České školní inspekce v průměru naučí víc.

Minus 75 matematiků

Kolik učitelů jednotlivých předmětů na školách chybí a do budoucna bude chybět, v tuto chvíli nikdo neví. Ministerstvo školství se na analýzu situace teprve chystá. „Šetření je připravováno na přelom listopadu a prosince letošního roku, až budou mít školy usazený pedagogický sbor. Mělo by zodpovědět nezbytné otázky a umožnit řízení nabídky a poptávky po práci učitelů,“říká mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Ani samy pedagogické fakulty nemají detailnější přehled o potřebách regionu, pro který vzdělávají budoucí učitele. Počty míst v oborech zhruba odpovídají tomu, kolik hodin ve školních rozvrzích daný předmět zaujímá, a tím, jak velký zájem o jednotlivé obory zájemci o studium mají.

Výjimkou je plzeňská pedagogická fakulta. Ta se škol v Plzeňském a Kralovarském kraji zeptala, kolik učitelů různých předmětů budou potřebovat za pět let, tedy v době, kdy budou studium končit studenti, jež nyní přijímá.

„Podle našeho průzkumu z roku 2017 budou školy v nejbližších pěti letech například potřebovat více než sto nových učitelů matematiky, ale u nás za pět let ukončí studium maximálně 25 studentů, takže se deficit zvýší o 75 učitelů,“říká děkan fakulty Miroslav Randa. Ještě horší je to u fyziky či chemie. Naopak poptávku škol po tělocvikářích, učitelích dějepisu, výtvarné výchovy nebo zeměpisu by jeho fakulta pokrýt měla.

Humanitní obory v převaze

Kromě oboru speciální pedagogika, na kterém fakulty evidují velký převis poptávky nad nabídkou prakticky plošně, má nejvíce studentů dlouhodobě zájem o obory, jež si školy tolik nežádají.

Jde například o studium společenských věd, k nejoblíbenějším oborům patří mezi studenty i dějepis, případně český jazyk.

Udělat přijímačky na tyto předměty je relativně těžké, školy berou jednoho z pěti či deseti. Zájemcům o studium fyziky či chemie více či méně stačí, když splní minimální požadavky přijímací zkoušky.

Jak velký je rozpor mezi preferencemi budoucích učitelů a poptávkou škol, ukazuje i to, že v Plzni před několika lety pro jeden z nejžádanějších oborů – základy společenských věd – přestali přijímat studenty úplně, a to kvůli mizivé poptávce ze škol v regionu, které o učitele občanské nauky nestály. „Nyní začínáme uvažovat o jeho znovuotevření,“říká Randa.

Na pedagogické fakultě v Praze, kde základy společenských věd uzavírají trojici nejoblíbenějších předmětů, z 544 přihlášených přijímali sedmdesát nových studentů, tedy každého osmého studenta. Na školami žádanou chemii, která má ve školních rozvrzích vyhrazen obdobný počet hodin jako občanská nauka, přišlo do Prahy 135 přihlášek, přijato bylo 70 lidí.

„Letos v oblíbenosti v magisterských oborech vede občanská výchova, dějepis a anglický jazyk. Pořadí neoblíbených je fyzika, chemie a matematika. V oboru učitelství fyziky letos nemáme v 1. ročníku ani jednoho studenta,“říká Alena Kropáčková, proděkanka Pedagogické fakulty Technické univerzity Liberec.

Kolik studentů pedagogické fakulty na jednotlivé obory přijmou, je na jejich uvážení. „Ministerstvo školství do počtu přijímaných uchazečů na fakultu ani do jednotlivých studijních programů nezasahuje,“říká Aneta Lednová.

Do škol jich jde více

Jedna dobrá zpráva by tu byla. Podle těch pedagogických fakult, které si dělají průzkum, kam jejich absolventi míří po ukončení studia, přibylo těch, kteří zůstávají ve školství.

„Více než 80 procent našich absolventů pracuje nebo má předjednané místo ve školství,“říká Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, k loňskému průzkumu fakulty.

Na pedagogické fakultě v Plzni je to mezi 75 a 80 procenty. „Pokud vím, podobná čísla mají i České Budějovice,“říká Randa.

Podle informací, které mají od svých bývalých studentů, je sice nových učitelů matematiky nebo fyziky málo, ale jsou školství věrní.

„Já sám mám nejlépe zmapované fyzikáře, které učím. Učí zpravidla několik let už během studia a ve školství zůstávají,“dodává Randa.

Jazykáři odcházejí za lepším

Podobně jako absolventi učitelské fyziky nebo matematiky do škol nastupuje téměř sto procent absolventů oborů učitelství pro mateřské školy a 1. stupeň.

„Na opačné straně škály jsou učitelé cizích jazyků, ti odcházejí mimo školství nejčastěji,“říká Randa. I když cizí jazyky patří mezi obory, o které je na pedagogických fakultách největší zájem, na školách patří k těm, které nejčastěji vyučují učitelé, kteří je nevystudovali.

V oboru učitelství fyziky letos nemáme v 1. ročníku ani jednoho studenta.